Husité radili pánům, hloupí skončili u Lipan

* LN Jak dlouho se stavěl středověký hrad?

Karlštejn relativně krátkou dobu, něco přes deset let, Nový hrad u Kunratic vybudovali pro Václava IV. za pouhé dva roky a raně gotický Křivoklát o rozloze více než jednoho hektaru rostl 58 let.

Je otázka, jestli středověcí lidé museli dřít daleko víc než my. Pracovali sice "od nevidím do nevidím", ale díky mnoha církevním svátkům měli daleko více volna, takže na počet hodin to vycházelo podobně jako dnes, ale jejich nasazení muselo být asi intenzivnější než v současnosti.

* LN Přitom neměli skoro žádnou mechanizaci…

V tom bych je nepodceňoval. Používali například stavební jeřáb a znali spoustu postupů, které jsou pro nás dodnes nejasné. Například na základě technologických rozborů byla vypracována teorie, že u Velké věže na Karlštejně se nedalo postavit více než jedno patro za rok, jinak by silné zdivo dostatečně nesedlo, a kdyby se stavělo dál, tak by se stěny deformovaly.

Ale máme historicky doloženo, že na tureckém hradu, který chránil vjezd do Bosporu a bránil dobytí Istanbulu, nechal Vilém Dobyvatel postavit sedmipatrové věže za čtyři měsíce a žádný stavební problém s tím neměli. Takže něco uměli středověcí řemeslníci lépe než my.

* LN Jaké hrady a zříceniny v Česku zůstaly v pokud možno původní podobě?

Máme velice autentické zříceniny například Dívčí Kámen a Týřov. Ten se ale v poslední době rozpadá tak rychle, že nutně vyžaduje záchranu. Velice zachovalý a velmi citlivě opravený je Kamýk nad Vltavou. Zajímavý je rovněž hrad Rábí, jako ukázkový příklad stavby dobře opevněné proti dělostřeleckým útokům. Autentické věci jsou také v Jindřichově Hradci.

* LN Mohl si nechat majitel panství postavit jakýkoliv typ hradu? Například některé české stavby jsou inspirovány francouzskými kastely…

Existovaly tři základní možnosti. Investor buď přesně věděl, co chce, a stavělo se podle jeho přání. To je případ Karlštejna, jehož stavbu Karel IV. bedlivě sledoval a zasahoval do ní v průběhu budování.

Rovněž na Točníku jsou patrné úpravy kvůli klaustrofobii Václava IV. Případně se majitel nechal ovlivnit zahraničními vzorem nebo vedoucímu kamenické hutě řekl, ať mu postaví nějaký pěkný hrad, že jistě ví jaký.

* LN Nepřinášela inspirace zahraničními vzory problémy?

Někdy vznikaly zcela nelogické věci. Například v Chebu je románský palác s rozměrným letním sálem. Jeho typickým znakem jsou velká sdružená okna, která se nedají zavírat.

Císař Friedrich Barbarossa viděl tento typ stavby v Itálii. Tam to mělo smysl, ale ve střední Evropě museli v zimě okna zabednit a sál se nedal používat.

* LN Měly na vzhled stavby vliv klimatické podmínky?

Klima ovlivnilo konstrukci střech, čím více sněhu a deště, tím byly odolnější. Naopak řada hradů ve středomořské oblasti má místo střech jen rovné terasy, pršelo tam málokdy, a tak se snažili nějakou vodu alespoň zachytit.

* LN Pevný hrad byl často otázkou života a smrti, šidilo se při jeho stavbě?

Stavební řemeslo i lidé ve středověku se od současníků příliš nelišili, takže když mohli, tak stavbu ošidili.

* LN To jsou ty případy, kdy se mezi dvě kamenné stěny nasypala suť, a několik metrů silná zeď byla hotová?

Nikoliv, tak se ve středověku běžně stavělo. Zeď byla vlastně sendvič s velmi dobrými tepelnými vlastnostmi. Takže toto tzv. lité nebo házené zdivo nebylo nic podřadného. Problémem nastal, až když se začala používat děla.

* LN Sendvičové zdi nedokázaly odolat dopadu koulí?

Spíše hrozilo, že dělostřelba bude nebezpečnější pro obránce než pro útočníky.

* LN Jak to?

Děla mají velký zpětný ráz, stejná síla, která vystřelí kouli, působí také na hradbu. Pokud by zpětný ráz nepůsobil na sendvičovou zeď kolmo, síly z výstřelu by se v jednotlivých vrstvách stěny všelijak rvaly a lícové vrstvy by odpadly.

Proto na nás působí klikatě postavené hradby poněkud opileckým dojmem, ale ve skutečnosti jsou velice racionální. Různé křivky a oblouky zajišťují, aby zpětné rázy působily na hradbu kolmo.

* LN Které české hrady se staly inspirací pro Evropu?

Především pravidelné čtverhranné hrady z období Přemysla Otakara II. Zachovaly se například v Kadani a v Písku, ale existovalo jich daleko víc, protože byly symbolem královského města.

Napodobovali je v Uhrách a pravděpodobně tento typ stavby inspiroval i křižáky v Pobaltí, kde na počest českého krále postavili hrad Královec (dnes Kaliningrad v Rusku). Velký vliv na pevnostní systémy měli také husité. Po husitských válkách nastal problém dnes známý pod pojmem "vietnamští veteráni", to je vrstva profesionálních vojáků neschopných adaptovat se na mírové podmínky.

Ve středověku se ti prozíravější husité rozptýlili po celé Evropě, ti méně chytří skončili u Lipan. Husitští vojenští specialisté působili od Cařihradu po Španělsko a od Itálie po Finsko jako vedoucí staveb a velitelé hradů.

Další inspirací pro celý kontinent se staly blyštivé hrady Karla IV., značnou odezvu nacházely na německém území. Velice zajímavým fenoménem byla velkolepá pozdně gotická opevnění, jaká stavěli zejména páni z Pernštejna.

Obrovské sypané bašty například na Kunětické hoře měly patrně polské kořeny, ale u nás se tento typ rozvinul a pak přenesl do Německa. Z Čech bývá odvozována také určitá skupina věží s břitem, jaké můžeme vidět na Zvíkově a na Českém Šternberku.

* LN Ve světě se mluví o tzv. české škole výzkumu hradních systémů. Co to znamená?

Hrad měl ve středověku spoustu funkcí – sloužil jako rezidence, správní centrum, k reprezentaci, k obraně… Když z této plejády vytrhneme jednu, například estetickou nebo politickou funkci, získáme velice zkreslený obraz.

Když jsme řešili, jak výzkum zaměřit, přišli jsme na interdisciplinární přístup. Ten je sice v Evropě běžný, ale obvykle probíhá tak, že bohatě dotovaný projekt umožní sjednat na výzkum jednoho hradu špičkové specialisty například na geologii, na stavby, na technologie, na vojenství... Všechny jejich zprávy jsou shrnuty ve sborníku, a když takovou publikací listujete, máte dojem, že čtete o 14 různých hradech.

Česká škola je založena na tom, že od začátku výzkumu spolupracují a navzájem se prolínají a ovlivňují metody i postupy všech specialistů. Tuto metodiku používáme od počátku 70. let a naše výsledky jsou v Evropě velmi uznávány.

Jsme považováni ze jednu z vůdčích evropských zemí v castellologii. I když dnes už je to trošku ze setrvačnosti. Máme odborné možnosti, ale většinou nemáme provozní možnosti.

* LN Myslíte peníze?

V podstatě ano. Protože to, co dnes posunuje obor dopředu, jsou velké systematické výzkumy trvající 15 let. U nás se systematický výzkum na hradech dělal naposledy před patnácti dvaceti roky.

Od té doby probíhají už jen záchranné výzkumy, když jsou hrad nebo jiná archeologická lokalita narušeny například stavbou silnice, plynovodu a podobně. Ještě můžeme deset patnáct let zpracovávat nálezy z již ukončených výzkumů, ale teď už ani na to nemáme peníze.

* LN Co s tím chcete dělat?

Žádám o granty, ale většinou mají šanci projekty řešící nějaký velký teoretický problém. Ale nějaké konkrétní, které se stanou základem pro další práci, nemají moc šanci. Připadá mi to, jako když vaříte polévku z kostí.

Poprvé a podruhé nějaký vývar uděláte, ale podvacáté už z nich žádná polévka nebude. A je na pováženou, když teď blokujeme přísun dalších "kostí". Za této situace jsem velice rád, že nejvyšší evropské ocenění zamířilo do tohoto humanitního segmentu vědy.

Protože z archeologie asi nikdy nebudou padat patenty a licence, ale vzhledem k tomu, že vytváříme národní identitu a pracujeme s kořeny naší minulosti, nemělo by se na tyto obory hledět ryze ekonomicky. Navíc hrady mohou generovat velký zisk. Alespoň v části evropských racionálně vyspělejších zemí si to uvědomili a kulturní turismus je pro ně velice zajímavou oblastí.

Když se bude s hrady kultivovaně zacházet, můžeme ukázat turistům, co jinde neuvidí. Navíc vznikají pracovní příležitosti pro místní obyvatele a generuje se ekonomický profit objektů i lokalit. Úměrně k tomu se pak vrací část peněz investovaných do údržby a péče o hradní areály a zříceniny.