Uměleckých děl jako svědků minulosti se často dovolávají historici, v některých vzácných případech i astronomové. Práce britských vědců ukazuje, že z práce starých umělců se mohou poučit také meteorologové. A to i z děl, která si nezakládala na realistickém zobrazení skutečnosti.
Na konci viktoriánské éry vrcholila doba velkých londýnských mlh. Očitých svědectví se zachovala přehršel (viz text Smog dusil i fascinoval), ale o složení smogu a příčině jeho vzniku se toho ví jen málo.
Britští vědci Jacob Baker a John Thornes z Birminghamské univerzity se zaměřili na díla slavného malíře Clauda Moneta, považovaného za zakladatele impresionismu. Britští experti zkoumali zejména díla z let 1899 - 1901. Tehdy vznikla slavná série obrazů Parlamentu. Experti doufají, že z obrazů mohou vyčíst víc o tehdejším znečištění.
Fantazie i realismus
Monet navštívil Londýn několikrát a měl k němu vřelý vztah. „V Londýně mám nade všecko rád mlhu. ... Je to ona, která městu dodává velkolepou rozlohu. Ty masivní pravidelné bloky jsou v tom záhadném plášti grandiózní,“ napsal v dopise.
Své obrazy ale dokončoval v ateliéru v severofrancouzském Giverny. Není známo, v jakém stadiu rozpracování plátna odvážel. Proto byla ve hře i možnost, že mnoho rysů není založeno na pozorováních provedených na místě, ale výhradně na umělcově fantazii.
Téma mlhy nad Temží a Parlamentem Monet maloval v různých denních dobách. Zobrazil západ slunce i ranní mlhu. V pozadí je vidět londýnský parlament. Jeho věže poskytly vodítko, podle kterého mohli Baker s Thornesem určit přesný datum a čas „zmražený“ v obraze. Údaje pak porovnali s daty Monetových cest do Londýna. Vše souhlasilo. Monet svá plátna po odjezdu z Londýna už nepřekresloval.
„V Monetových dopisech stojí, že pozoroval slunce nejméně při čtyřech příležitostech. Tehdy bylo velmi obtížné přes mraky a znečištění slunce vůbec spatřit, takže musel být velmi trpělivý. Ukázalo se, že žhavý kotouč Monet zobrazil pravdivě,“ řekl Baker BBC. Práci birminghamských expertů publikoval časopis Proceedings of the Royal Society.
S využitím orientačních bodů se povedlo dokonce najít místo, na kterém francouzský umělec stál, když sérii obrazů Parlamentu maloval. Bylo to ve druhém patře Nemocnice svatého Tomáše. Úspěšná detektivní práce Bakera s Thornesem utvrdila v názoru, že rozptýlené světlo na Monetových obrazech může prozradit i to, jaké částečky tvořily tehdejší smog.
