Indická sonda vstoupila na oběžnou dráhu kolem Marsu

Indie vyslala robotickou sondu na 780 milionů kilometrů dlouhou pouť loni v listopadu a na dnešek stanovila její přílet k sousední planetě. Jakmile družice ukončila cestu na předem určeném místě oběžné dráhy kolem Marsu, oznámil to světu indický premiér Naréndra Módí. "Indie dokázala dosáhnout Marsu. Gratuluji vám všem v celé zemi. Dnes se píše historie," řekl Módí podle agentury AFP.

Indie se po Spojených státech, Rusku a Evropě (reprezentované vesmírnou agenturou ESA) stala teprve čtvrtou kosmickou velmocí, která k Marsu dorazila. Mise byla pro Dillí prestižní hlavně kvůli vesmírnému soutěžení s Čínou, jejíž pokus vyslat kosmickou loď Jing-chuo 1 k rudé planetě ztroskotal v roce 2011 na technických problémech. Číně se naopak již podařilo vlastními silami vynést do kosmu člověka a přistát s robotickým vozítkem na Měsíci.

Experti oceňují indickou misi zvláště kvůli jejím nákladům, které jsou ve srovnání s předešlými projekty nesrovnatelně nižší - vyšly na 74 milionů dolarů (1,59 miliardy Kč). Pro srovnání: vyslání sondy MAVEN, kterou vědci amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) navedli na oběžnou dráhu kolem Marsu v pondělí, stálo 671 milionů dolarů, a bylo tak skoro desetkrát dražší, upozornila agentura AP.

Sonda Mangalján (v hindštině "marsovská vesmírná loď") o hmotnosti 1350 kilogramů má nyní nejméně šest měsíců pomocí svých pěti přístrojů studovat atmosféru Marsu, jakož i jeho topografii a nerostné složení. Zejména má hledat důkazy o výskytu metanu, jehož přítomnost může naznačovat, že na nejbližším sousedovi planety Země jsou vhodné podmínky pro život.

Podle vědců je užitečné, že sonda Mangalján bude posílat na Zemi data ve stejném časovém období jako nejnovější sonda NASA MAVEN. Srovnání dat přispěje podle expertů k lepšímu pochopení procesů na rudé planetě. Umístit vesmírnou sondu na oběžnou dráhu kolem Marsu není nijak jednoduchý úkol. Více než polovina z předchozích pokusů - 23 ze 41 misí - skončila neúspěchem.