Hodnocení vědeckého výkonu má však jeden háček. Zatímco u většiny vysokých škol lze vycházet z citovanosti vědeckých prací v uznávaných publikacích, máme tu i vysoké školy, kde se věda neprovozuje. Třeba ty zaměřené na umění. Co s tím?
Pracovní komise Rady vysokých škol pro umělecké školy a fakulty iniciovala spolu s ministerstvem školství vytvoření registru výsledků tvůrčí umělecké činnosti a metodiku hodnocení výstupů. Na jejím základě se mají díla, která vytvořili učitelé těchto škol a případně i někteří studenti, třídit do kategorií a kombinací kategorií s různým bodovým hodnocením.
Kolik má nyní škola na studentaVysoké školy nyní dostávají rozdílné příspěvky na jednoho studenta, a to v závislosti na ekonomické náročnosti studia. Napříště se má část této dotace rozdělovat na základě kvalitativních kritérií. * 26 500 Kč/rok - například filozofie, právo, ekonomie |
"Vlastně jsme o nějakém způsobu hodnocení uměleckých škol uvažovali už dávno, dokonce v devadesátých letech," říká prorektor Akademie múzických umění Miloslav Klíma, podle nějž k tomu nabádá i mezinárodní organizace, která tyto školy sdružuje. Nakonec si umělci přizvali matematiky. Ti jim vysvětlili, že nelze mít jedno kritérium. Proto vznikly tři kategorie, které mohou někomu znít poněkud cimrmanovsky: význam díla, rozměr díla a ohlas díla. V každé z nich existují tři stupně (více viz box Navrhovaná kategorizace děl).
Definičně to vypadá tak, že nejvyšší známku "A" v kategorii "význam díla" může dostat jen "nové umělecké dílo nebo výkon zásadního významu a originality". Na béčko má nárok "nové umělecké dílo nebo výkon přinášející řadu významných inovací", na céčko pak "nové umělecké dílo nebo výkon rozvíjející současné trendy".
Áčko dostane film Bába
Miloslav Klíma podotýká, že na začátku si zástupci jednotlivých segmentů, tedy výtvarného umění a designu, architektury, divadla, filmu, literatury a hudby, vytyčili pro získání měřítka jakési mety neboli top díla. V případě filmu to prý byl například Obchod na Korze Kadára a Klose nebo Menclovy Ostře sledované vlaky, v oblasti divadla třeba Grossmanova inscenace Krále Ubu.
"Na ně dosáhne máloco," vysvětlil prorektor. Z nových věcí by tam podle jeho slov patřil třeba absolventský film režisérky Zuzany Špidlové, kterým v roce 2008 zakončila bakalářský studijní program oboru režie na FAMU a který vyhrál na 62. ročníku Filmového festivalu v Cannes v sekci studentských filmů. Složené ohodnocení by bralo v úvahu i to, že jde o dílo mezinárodního ohlasu, ale i to, že je jen středního rozsahu.
Miloslavu Klímovi připadá přirozené, že kvalita uměleckých škol se má hodnotit. Nabízí v té souvislosti Masarykův citát, že "umění je výronem zvláštního poznání světa, poznání, které je právě tak samostatné a oprávněné, jako poznání vědecké". Naopak třeba rektor pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové Jindřich Smetana soudí, že umělecké školy by se neměly žádným způsobem poměřovat s těmi ostatními. "Měly by mít oddělenou část rozpočtu a poměřovat se jen mezi sebou," říká Smetana.
Dvacet, nebo třicet procent?
Kvalita vysokých škol se zohledňovala už v rozpočtu na letošní rok, a to deseti procenty státní dotace. Podle návrhu, který chce ministerstvo školství projednat s reprezentací vysokých škol do konce března, by to však mohlo být až třicet procent. Některým akademikům se to zdá moc, domnívají se, že by stačilo procent dvacet, náměstek ministra školství pro vysoké školy Jan Koucký však dává přednost vyššímu podílu s tím, že deset procent by tvořil nový ukazatel založený na absolventech. Přesněji na zaměstnaných absolventech. Nezaměstnaní kvalitu školy stvrzovat nemohou.
Navrhovaná kategorizace dělRozdělení podle |
Určitou roli má hrát i mezinárodně stanovovaný index kvalifikační náročnosti vykonávané práce. "Ne velkou. Všechny ukazatele, které se, mimochodem, většinou používají i jinde ve světě, mají své slabiny, proto je třeba, aby jejich váha byla rozložená," vysvětluje Koucký. Zároveň připouští, že pomocí třicetiprocentní části dotace chce ministerstvo prosazovat i své priority, jako třeba omezování velkého počtu magisterských studentů, jímž se Česko liší od ostatních zemí.
"Škola dostane bonifikaci za bakaláře, kteří odejdou přímo do praxe, i za ty, kteří jdou po dosažení bakalářského stupně na jinou vysokou školu. A také za schopnost získávat peníze od soukromého sektoru," vyjmenovává Koucký.
Evropské peníze bez papírování
Zástupci vysokých škol mají k některým navrhovaným pravidlům výhrady (nelíbí se jim třeba dotazník) takže může dojít k dílčím úpravám. Směr je však zřejmě daný. Napříště už nepůjde jen o to, kolik studentů škola vzdělává, ale bude se brát v úvahu přibližně to, co berou v úvahu i mezinárodní žebříčky univerzit. Ba i něco navíc.
Náměstek Koucký si od stanovení kvalitativních kritérií slibuje posilování excelence a možná i snadnější čerpání evropských peněz. "Složitost celého procesu způsobuje, že nejlépe jde čerpání školám, které si zřídily zvláštní centra na sepisování projektů, což ale neznamená, že jde o školy nejlepší nebo dejme tomu nejvýkonnější," upozorňuje. Spolu s vrchním ředitelem sekce operačních programů EU Jaroslavem Kubou proto hledají způsob, jak spojit čerpání evropských peněz s kvalitou vysokých škol. O dotace na místa postdoktorandů by mohla každá škola žádat bez složitého sepisování jen na základě měřitelných výkonů.
