130 let
Jiří Grygar.

Jiří Grygar. | foto: Reprofoto

Jiří Grygar odmítl vládní cenu a půl milionu. Rada vlády prý škodí vědě

Věda
  •   15:14
PRAHA - Jednu z cen udělovanou v rámci soutěže Česká hlava měl dostat i astrofyzik Jiří Grygar. Ten ji ovšem odmítl s tím, že vládní rada, která mu cenu udělila, vědu spíše poškozuje. Cena je přitom spojena s finanční odměnou 500 000 korun.

Rada pro výzkum, vývoj a inovace se rozhodla udělit letošní cenu za popularizaci vědy Jiřímu Grygarovi. Ten ovšem v písemném vyjádření cenu odmítl. Jako dlouholetý pracovník Akademie věd nesouhlasí se změnami financování vědy, které právě Rada prosadila.

Ve svém prohlášení Jiří Grygar uvedl, že tyto změny mohou "ohrozit samotnou existenci Akademie věd, což nedokážu pochopit, protože se domnívám, že Akademie patří dlouhodobě k nejproduktivnějším složkám českého vědeckého výzkumu".

Členové rady přítomní na tiskové konferenci odmítli rozhodnutí Jiřího Grygara komentovat s tím, že jde vyjádření jeho osobního názoru. Rada údajně s Jiřím Grygarem nijak nekomunikovala, pouze vzala na vědomí jeho písemné vyjádření.

Za zachráněné dětské životy

Josef Koutecký

Poněkud ve stínu rozhodnutí Jiřího Grygara tak zůstává laureát hlavní dnes udělované ceny, tedy Národní cenu vlády (o které také rozhoduje Rada pro výzkum, vývoj a inovace). Za celoživotní přínos ji získal onkolog Josef Koutecký.

Tento lékař a vědec založil na dlouhou dobu jediné specializované pracoviště na dětské pacienty s nádorovými onemocněními. "V době, kdy jsem začínal, téměř všechny děti s nádory umíraly," řekl profesor Koutecký. "Dnes se námi jich podaří vyléčit více než 80 procent. Snad právě za tenhle rozdíl jsem tuto cenu dostal."

Od profesorů ke studentům

Kromě těchto dvou cen udělovaných radou dnes vedení nadace Česká hlava oznámilo i jména dalších pěti oceněných, o nichž už rozhodovala komise významných českých vědců z nejrůznějších oborů pod vedením Evy Sykové, ředitelky Ústavu experimentální medicíny.

Cenu Patria pro vědce působící v zahraničí získal prof. Jan Klein, odborník na genetickou podstatu imunitiy. Ten patří k nejcitovanějším českým vědcům. Dlouhou dobu byl ředitelem Biologického ústavu Maxe-Plancka v německém Tübingenu, v současnosti působí jako profesor na Pensylvánské univerzitě v USA.

Za vývoj optických biosenzorů, které dokážou na určitém místě odhalit i extrémně nízké hodnoty biologických a chemických látek, byl pak cenou Invence oceněn badatel Jiří Homola z Ústavu fotoniky a elektroniky Akademie věd. Přístroje využívající jím navržené senzory se používají například při kontrole kvality potravin, v lékařské diagnostice nebo při kontrolách stavu životního prostředí.

Podmanivý hlas, kmenové buňky a neutrony

Cenu Industrie za inovace v průmyslu získala firma C.C. Novasoft za svůj software NovaVoice. Ten umožňuje automatický přepis mluveného slova do textu s přesností více než 97 procent. Lékaři s jeho pomocí mohou například popisovat rentgenový snímek a nálezy se samy "zapisují " do počítače. Proběhly už také úspěšné zkoušky jeho využití v soudnictví.

Studentskou cenu Doctorandus pro studenty postgraduálního studia získal Jiří Šedý, který zkoumal léčbu poranění míchy pomocí kmenových buněk. Výsledky jeho práce jsou připraveny k zahájení klinických zkoušek na lidských pacientech. "Stačí jenom najít ochotný lékařský tým s dostatečným počtem specialistů", řekl LN Jiří Šedý.

Druhou studentskou cenu, Gadeamus pro studenty magisterských a inženýrských programů, získal Milan Hanuš. Jeho matematická práce se zabývala modelováním transportu neutronů v jaderných reaktorech. Práce vzniká v úzké spolupráci s českým průmyslem.

Laureáti si mezi sebou rozdělili peněžité výhry v celkové hodnotě 2,4 milionu korun.

Autor: Matouš Lázňovský
  • Vybrali jsme pro Vás