Sobota 31. července 2021, svátek má Ignác
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Klonování nevytváří zrůdy

Věda

  15:00
PRAHA - Obor terapeutického klonování skutečně může v budoucnu lidstvu prospět. V laboratořích nevznikají jen zrůdy a vědecké podvody.
Laboratoř-ilustrační foto.

Laboratoř-ilustrační foto. foto: Reprofoto

Po tvrdé ráně, kterou zasadilo oboru terapeutického klonování odhalení podvodů jihokorejského vědce Woo-suk Hwanga, se v laboratořích opět blýská na lepší časy.

Tým amerického biologa Rudolfa Jaenische z Whitehead Institute for Biomedical Research potvrdil, že klonováním lze získat buňky bez genetických defektů.

Embryonální kmenové buňky proto dále zůstávají obrovským příslibem pro budoucnost léčby mnoha závažných onemocnění, cukrovkou počínaje a Parkinsonovou chorobou konče.

Tyto buňky se v laboratorních podmínkách neomezeně množí a přitom si zachovávají schopnost proměny v kterýkoli z 230 typů buněk dospělého lidského těla. Lékaři doufají, že z nich nemocným vypěstují náhradu za buňky zničené chorobou.

Vědci pěstují lidské embryonální kmenové buňky z raných zárodků starých jen pár dnů a tvořených několika desítkami buněk. Do úvahy připadá použití embryí vzniklých při léčbě neplodnosti oplozením ve zkumavce.

Takových embryí je relativní dostatek. Jejich buňky však nemusí konkrétnímu pacientovi vyhovovat, protože je jeho imunitní obrana rozpozná jako cizí a zničí je. Proto zkoušejí vědci vytvořit embryo z pacientových vlastních buněk. Tento postup je základem tzv. terapeutického klonování, při kterém by se vytvářely nemocným lidem buňky „na míru“.

Nad embryonálními kmenovými buňkami vytvořenými z tělních buněk terapeutickým klonováním se však donedávna vznášel velký otazník. Jsou opravdu ve všech směrech normální? Nepoznamená je negativně způsob, jakým vznikly?

Velké obavy panovaly především z nevhodné aktivity některých genů. Tělní buňky mají aktivovány jen ty geny, které potřebují pro život a plnění svých specifických úkolů.

Ostatní geny v nich spí, a to často velmi tvrdě. V embryonálních kmenových buňkách se musí všechny geny „na písknutí“ probudit, aby dokázaly zajistit vývoj potřebného typu buněk pro léčbu.

Tým Rudolfa Jaenische porovnal aktivitu asi 5000 genů v myších embryonálních kmenových buňkách, vypěstovaných z embryí vzniklých oplozením ve zkumavce a z embryí vytvořených klonováním.

Nezjistili mezi nimi žádné rozdíly. Výsledky jejich výzkumu přináší prestižní americký vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences.

„Věděli jsme, že buňky vytvořené klonováním vypadají úplně normálně, ale neměli jsme jistotu, že budou vypadat normálně i ve chvíli, kdy prověříme aktivitu jejich genů,“ řekl v rozhovoru pro časopis The Scientist Jaenischův spolupracovník Tobias Brambrink.

„Ukázalo se, že je jedno, jestli jsme buňky vytvořili z klonovaných embryí nebo embryí vzniklých oplozením. Buňky jsou z hlediska aktivity svých genů totožné a nedají se od sebe rozlišit.“

Zárodek vzniklý klonováním obsahuje buňky s defektním spektrem aktivních genů a vedle nich i buňky, jež jsou z toho hlediska zcela normální.

Pokud se ze zárodku narodí živý klon, obsahuje jeho tělo na mnoha místech defektní buňky a zvíře trpí nejrůznějšími neduhy.

Při pěstování embryonálních kmenových buněk přežívají v laboratorních buňkách jen ty buňky, které mají dědičnou informaci v pořádku. A to je s ohledem na jejich další využívání v medicíně velmi povzbudivé zjištění.

Autoři: