Kmenové buňky vynikají zázračnými schopnostmi. Dovedou se za určitých podmínek "přeškolit" na jakékoliv tělní buňky. Pokusy na zvířatech ukázaly, že mohou výrazně pomoci ochrnutým. Krysy s přerušenou míchou se po léčbě například začaly alespoň částečně pohybovat.
Odborníci z biotechnologické společnosti Geron, sídlící v kalifornském Menlo Parku, vstříkli embryonální kmenové buňky do míchy lidského pacienta. V první fázi sledují především to, zda nemá léčba nechtěné vedlejší účinky, třeba v podobě rakovinného bujení vložených buněk.
Kostní dřeň nebo nesmrtelná linie
Kritika neetičnosti podobné léčby není navíc příliš oprávněná. Pro léčbu postačí v podstatě jediné embryo. Když je zhruba pět dnů staré, vědci z něj odeberou buňky, upraví je a množí – vytvoří takzvanou nesmrtelnou linii. Tu lze využít k léčbě velkého množství pacientů.
Další objevy a události roku 2010 ve vědě |
Kromě embryonálních kmenových buněk se již dříve začali při léčbě používat kmenové buňky odebrané přímo pacientovi – najdeme je třeba v kostní dřeni. Nehrozí, že imunitní systém buňky při léčbě odmítne. Ovšem zjednodušeně řečeno nejsou při léčbě tak účinné.
Embryonální kmenové buňky ovšem nejsou jedinou nadějnou možností. Vědci v poslední době hodně sázejí na takzvané indukované pluripotentní kmenové buňky. U nich odpadají minimálně protesty proti neetickému nakládání s embryi. Lze je totiž vyrobit z kůže.
 |
