Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Kmenové buňky z varlat

Věda

  9:18
PRAHA - Novou naději pro léčbu popálenin nebo nemocného srdce představuje objev kmenových buněk ve varlatech myší. Někteří odborníci se ale k jejich budoucímu využití staví skepticky.

Myši. foto: Reprofoto

Němečtí vědci objevili ve varlatech myšáků buňky, které jsou příslibem pro léčbu závažných onemocnění podobně jako kmenové buňky získávané z embryí.

V budoucnu by mohli lékaři takto získanými buňkami léčit muže, pro které by v laboratoři „převychovali“ buňky varlat na buňky vhodné pro „opravu“ nemocného či poraněného orgánu.
Šanci na novou léčbu mají i ženy

Mužům svitla šance na léčbu buňkami, které jim lékaři „vychovají“ z buněk odebraných z varlat. Ženám jsou léčebné buňky z tohoto zdroje z pochopitelných důvodů odepřeny. Přesto i jim svítá naděje. Němečtí biologové vedení Gerdem Hasenfussem z univerzity v Göttingenu jsou přesvědčeni, že i ženský vaječník obsahuje malé množství kmenových buněk, které by se daly pro léčebné účely využít. Takaši Šinobara z univerzity v Kjótu je ale skeptický. Japonský biolog vynaložil obrovské úsilí při hledání kmenových buněk ve vaječníku myši a nespěl. „Možná jsme na ty buňky nenarazili, ale spíš bych řekl, že tam vůbec nejsou,“ řekl Šinobara v rozhovoru pro prestižní vědecký týdeník Nature. Ani pak by nebyly ženy bez šancí. Před několika lety uspěli američtí vědci při tvorbě kmenových buněk z neoplozeného opičího vajíčka, které donutili k vývoji v embryo bez oplození spermií. Kmenové buňky z tohoto „panenského“ embrya se ochotně měnily na nejrůznější typy buněk a udržely si tuto schopnost „buněčné rekvalifikace“ po dlouhé roky.


Pacientům po infarktu by tímto způsobem vypěstovanou srdeční svalovinou „vyspravili“ těžce poškozené srdce. Lidem s těžkými popáleninami by z kmenových buněk vypěstovali kůži pro překrytí rozsáhlých ran. O významný objev kmenových buněk z varlat se postaral tým německých biologů vedených Gerdem Hasenfussem z univerzity v Göttingenu.

Překvapení v laboratoři
Vědci odebrali myšákům z varlat buňky procedurou, jakou lze použít i u člověka. Buňky pak dále pěstovali v laboratorních podmínkách. Tři z tisíce kultivovaných buněk se chovaly jako kmenové buňky. To znamená, že byly schopny množit se v laboratoři a při vytvoření vhodných podmínek se měnily na nejrůznější buňky dospělého těla.

„Byli jsme tím zaskočení,“ svěřil se Hasenfussův spolupracovník Wolfgang Engel v rozhovoru pro časopis Nature, který studii německých vědců otiskl. Savci včetně člověka mají v těle zhruba 250 různých typů buněk. Zatím není jasné, jestli kmenové buňky získané z varlat disponují schopností proměny na všechny buněčné typy a zda jim některá buněčná specializace není odepřena. „To musíme ještě otestovat,“ řekl Engel.

Jednu významnou zkoušku ohněm už kmenové buňky z varlat absolvovaly. Vědci je vstříkli do nitra velmi mladého myšího zárodku a sledovali jejich další osudy. Buňky vzešlé z kmenových buněk se objevily v nejrůznějších místech těla myšek, které se z těchto zárodků narodily. Buňky tvořily nedílnou součást některých orgánů, například srdce, mozku, střeva, plic, svaloviny, jater, ledvin či sleziny.

V roce 2004 se podařilo japonským vědcům sporadicky získávat velmi malá množství kmenových buněk z varlat novorozených myších samečků. Pokusy o další zefektivnění metody skončily nezdarem. Tým Gerda Hasenfusse uspěl u dospělých myších samců a to představuje velký příslib do budoucna.

Obava ze zrady biologických hodin
Mnozí odborníci přesto zůstávají k úspěchu německých vědců skeptičtí. Nejsou si jistí, zda se buňky z varlat plně vyrovnají kmenovým buňkám získávaným z embryí.

Například přední expert na kmenové buňky Alan Colman ze singapurské biotechnologické společnosti ES Cell International poukazuje na nevyjasněné otázky stárnutí kmenových buněk z varlat.

Obává se, že tyto buňky mají své vnitřní biologické hodiny nařízeny podobně jako spermie a po několika týdnech začnou své jedinečné schopnosti ztrácet.
Autoři:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!