130 let
Koala.

Koala. | foto: http://7art-screensavers.comReprofoto

Koaly si odkazují rakovinu

Věda
  •   10:18
PRAHA - Koaly napadl virus, který u těchto sympatických vačnatců vyvolává rakovinu. Tým vědců z University of Queensland vedený Paulem Youngem zjistil, že nákazová situace je mnohem složitější, než se původně zdálo. Virus pronikl do dědičné informace koal a zabudoval své geny do DNA hostitele.

Zvířata proto onemocní, i když se s živým virem nikdy nepotkala. Dědí kompletní dědičnou informaci viru s ostatními geny od rodičů. V těle koaly se podle ní tvoří nové viry a nutí buňky ke zhoubnému bujení.

Koaly nemají na růžích ustláno. Koncem 19. a počátkem 20. století je na jihu Austrálie prakticky vyhubili lovci. Stejně jako ostatní australští vačnatci trpí i koaly devastací životního prostředí.

Dnes je zničeno 80 procent z eukalyptových lesů, kde původně žily. Mnoho koal skončí pod koly aut, když na toulkách za potravou či pohlavními partnery přecházejí přes frekventované silnice.

Koaly trápí infekční choroby trvale. Mikrobi zvaní chlamydie u nich vyvolávají zánět očí a močového měchýře. Nakažená zvířata oslepnou nebo jsou neplodná.

Ale virus označovaný jako KoRV se rozmohl v populaci koal až v poslední době a způsobuje leukémii nebo rakovinu mízních uzlin. Ve volné přírodě umírá na virem vyvolanou rakovinu každá dvacátá koala. V zajetí hyne na nádorové bujení až 70 procent koal.

Youngův tým zjistil, že se jednotlivá zvířata liší v množství a aktivitě virové dědičné informace, kterou si nesou v DNA.

Velkým překvapením skončila vyšetření živočichů z ostrovů při jižním pobřeží Austrálie, kde byly koaly invaze viru KoRV zatím zcela ušetřeny. Na severu a východě australské pevniny našli genetici dědičnou informaci viru v DNA všech koal.

Průniky virů do dědičné informace savců nejsou ničím výjimečným. Většina z nich se však odehrála před statisíci či dokonce miliony lety. V lidské dědičné informaci se tak postupně nahromadilo tolik virové DNA, že v ní dnes zabírá plnou dvanáctinu.

Geny tvoří v lidské DNA nejvýše dvě procenta. Jen málokterá virová DNA si přitom udržela schopnost i nadále produkovat plnohodnotné viry. Z mnohých „adoptovaných“ virů zbyly jen jednotlivé geny. Většinu proměnil neúprosný zub času v nefunkční genetické haraburdí.

Lidé si ale některé virové geny vypůjčili a už bychom se bez nich neobešli. Jeden například sehrává klíčovou roli při tvorbě lidské placenty. Koaly nám nabízejí možnost studovat průběh virové invaze do dědičné informace hostitele „v přímém přenosu“. Virus postupuje ze severu na jih a vědci zjistili, že se nápadně podobá opičímu viru napadajícímu asijské gibony.

Na koaly jej mohli přenést hlodavci, kteří se rozšířili na nejmenší kontinent z Asie. Muselo k tomu dojít v posledních sto letech. Zatím není jasné, zda jsou koaly jedinou obětí, nebo zda už virus stačil nakazit i jiné vačnatce. Nizozemská viroložka Antoinette van der Kuylová je přesvědčena, že se virus díky svému opičímu původu může úspěšně „nabourat“ i do lidského organismu.

„Musíme se celkem vážně zabývat možností, že tento typ virů představuje původce nastupující vlny infekcí přenášených zvířaty,“ varovala v rozhovoru pro časopis The Scientist americká viroložka Maribeth Eidenová z National Institute of Mental Health.

Autoři: Lidové noviny
  • Mohlo by vás zajímat