Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Komplikace dva kilometry od Měsíce. Indický modul se těsně před přistáním odmlčel

Věda

  23:05
Dillí - Indické kosmické středisko v pátek večer ztratilo kontakt s modulem sondy Čandrájan-2, který měl přistát na Měsíci. Modul Vikrám byl v době výpadku komunikace jen dva kilometry nad měsíčním povrchem. Podle přímého přenosu z kosmického centra ISRO indičtí experti situaci analyzují.

Indická sonda Chandrayaan-2. foto: Reprofoto/Twitter: YS Bharathi Reddy

Japonská sonda podruhé úspěšně dosáhla povrchu asteroidu Ryugu, sbírala vzorky materiálu z kráteru

Půldruhé tuny vážící modul měl podle plánu dosednout v oblasti jižního pólu, kde se ještě nikdo o přistání nepokusil. Asi po čtyřech hodinách pak mělo z modulu vyjet lunární vozítko, které se mělo věnovat chemické analýze odebraných vzorků. O příčině nehody ani stavu přistávacího modulu zatím nejsou žádné informace.

Hinduisté uctívají modlu boha Ganesh, božstvo prosperity, společně s...
Reakce studentky, která sleduje (neúspěšné) přistání indické sondy Čandrájan-2...

Letos v dubnu skončil neúspěšně pokus Izraele, jehož sonda Berešit (Beresheet) přistání na Měsíci nezvládla.

Izraelská sonda Berešit.

Izraelská sonda Berešit nezvládla přistání na Měsíci, manévr zkomplikovaly technické problémy

Indická mise má prozkoumat krátery, které by mohly obsahovat až 100 milionů tun vody. Podle vědců by zásoby vody a minerálů v kráterech mohly z Měsíce učinit vhodné místo na zastávku při budoucích dalekých cestách do vesmíru, například při lidské misi na Mars.

Komplikace s přistáním modulu znepokojují kromě indických vědců i americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), který chtěl získaná data využít pro svou misi Artemis, jejímž cílem je do roku 2024 znovu vyslat astronauty na přirozenou družici Země.

Pro Indii mělo být přistání vyvrcholením druhé mise k Měsíci, kam v roce 2008 vyslala družici Čandrájan-1, která kroužila kolem Měsíce a která byla o rok později prohlášena za ztracenou. Součástí první generace Čandrájanu byla i dopadová sonda, která se nárazem o měsíční povrch zničila.

Historický moment. Čínská sonda Čchang-e 4 přistála na odvrácené straně Měsíce

Jako zatím poslední letos v lednu zdárně na Měsíc dorazila čínská sonda Čchang-e 4 s robotickým vozítkem.

Mise Čandrájan-2:

  • Čandrájan-2 (Měsíční loď 2) je indická lunární sonda o celkové hmotnosti 3890 kg. Tvoří ji družice (orbiter), která bude obíhat kolem Měsíce, přistávací modul (lander) s vědeckými přístroji a robotické vozítko (rover).
  • Družici vynesla raketa GSLV Mk.3, která odstartovala letos 22. července z indického kosmodromu Šríharikóta.
  • Úkolem zhruba 2400 kg těžké družice je vedle datové podpory aparátů na povrchu Měsíce provádět z oběžné dráhy snímkování ve vysokém rozlišení.
  • Modul Vikrám váží asi 1,4 tuny a má rozměry zhruba 250x200x120 cm.
  • Šestikolový mobilní rover o velikosti 90x75x85 cm má akční rádius 500 metrů. Váží 27 kg a napájen je ze solárního panelu.
  • Družice je vybavena osmi indickými vědeckými přístroji, lander čtyřmi a rover nese dva. Jejich úkolem je provádět seismografická, teplotní a elektromagnetická měření. Rover by měl mimo jiné aktivně pátrat po stopách vodního ledu.
  • Podle původních plánů měla mise nést i přístroje dodané americkou NASA a evropskou ESA, kvůli potřebě snížit hmotnost z nich zůstal pouze zrcadlový systém NASA, který v rámci přesného měření vzdálenosti Země od Měsíce a přesného určení pozice sondy odráží laserový parsek zpět do místa původu.
  • Doba letu je plánována na jeden rok.
Autor: