Kouřit na půl plynu se nevyplatí

Nu, časy se mění. Dnes je rakovina plic častá příčina smrti nebo alespoň vážných zdravotních potíží.

Příčinou je samozřejmě kouření, které se „epidemicky“ rozšířilo ve 20. letech minulého století. O několik desítek let později pak nárůst výskytu rakoviny plic věrně kopíroval nárůst kouření, ke kterému došlo o mnoho let dříve.

Seznam komplikací, které s sebou kouření přináší, od té doby pořádně narostl, i propaganda proti kouření zesílila , a tak mnozí kuřáci pohlížejí na cigaretu jako na hřích.

Každý rok se zhruba 1,75 milionu lidí rozhodne s kouřením skoncovat a asi milion z nich to zkusí. Úplně přestat se podaří jenom 50 tisícům lidí. I když odborníci doporučují úplnou abstinenci, velký zbytek kuřáků se konejší alespoň představou, že své kouření přinejmenším omezili. Bohužel, omezit kouření nestačí. Množství není u nikotinu všechno. Tento týden uveřejnila skupina norských výzkumníků výsledky dlouhodobého sledování skupiny 50 tisíc dobrovolníků po dobu 20 let. Vybraní Norové během této doby pravidelně navštěvovali lékaře, kteří sledovali jejich zdravotní stav.

Kromě stálých kuřáků a nekuřáků byla mezi sledovanými i skupina „omezovačů“, těžkých kuřáků (více než 15 cigaret denně), kteří dokázali denní dávku cigaret snížit o více než polovinu. To je na první pohled jasný úspěch. Bohužel čas ukázal, že téměř bezvýznamný. Sledování lékařských záznamů osob, které se pokusu zúčastnily, ukázalo, že mezi počtem vykouřených cigaret a zdravotním rizikem není přímá úměrnost. Lidé, kteří výrazně omezili kouření (třeba jen na na několik cigaret denně) umírali i 15 let poté a přitom trpěli typickými kuřáckými problémy, jako jsou nemoci srdce a rakovin různého typu.

Existují drobné rozdíly, například podle pohlaví. U mužů, kteří své kouření výrazně omezili, došlo během prvních 15 let v porovnání s těžkými kuřáky k poklesu počtu úmrtí z výše zmíněných příčin. Ale po době delší než 15 let rozdíly prakticky zmizely a následky kouření zůstaly problémem do vysokého věku.

U žen, které kouření omezily, došlo k paradoxnímu jevu: v jejich skupině sice bylo o polovinu méně případů rakoviny plic než u silných kuřaček, přitom ale měly o 11 procent vyšší pravděpodobnost předčasného úmrtí než silné kuřačky.

Norští lékaři dospěli k závěru, že počet vykouřených cigaret tedy téměř nijak neovlivňuje pravděpodobnost onemocnění závažnými nemocemi způsobovanými kouřením. Tedy, když už s kouřením přestat, tak úplně.

Podle českých odborníků norské výsledky potvrzují i sledování z jiných částí světa.

„Vždy se snažíme kuřáky přesvědčit, aby pokud možno přestali úplně,“ řekla Renata Staňková z Krajské hygienické stanice Středočeského kraje a dodala: „A radíme jim, aby nahradili závislosti na kouření například závislostí na zdravém životním stylu.“