Nakoupené zboží si necháte v tašce, jen projedete turniketem, a z platební karty se automaticky odečte částka za nákup. Potom si vytáhnete elektronické noviny naněkolikrát přeložené v kapse.
To jsou některé z nápadů na využití nového polovodivého inkoustu. Bude možné s ním popisovat velmi levné senzory, které v mnohém nahradí a překonají současný systém čárového kódu. Novým psacím „materiálem“ lze rovněž popisovat velmi tenké a pružné displeje.
Látka s mnoha neobvyklými vlastnostmi vznikla v laboratořích americké firmy Polyera a německé společnosti BASF SE. O objevu referovalo nejnovější číslo časopisu Nature.
Polovodivý inkoust má mnoho výhod. Umožňuje vytvořit složitou strukturu elektronické součástky na téměř libovolném materiálu za pomoci poměrně jednoduchých přístrojů. Zásadní je však zajistit, aby se elektrické vlastnosti materiálu v běžných podmínkách nezhoršovaly.
Chybějící element
Všechny dosud používané typy inkoustů, z nichž se dají tisknout tranzistory patří k polovodičům typu P. Jde o látky, u nichž vodivost zajišťuje příměs s nižším počtem elektronů ve valenční vrstvě (například kombinace křemík-hliník). Pro vytvoření efektivních elektronických součástek je však potřeba ještě jeden druh polovodiče, takový, v němž má příměs naopak nadbytečný elektron. Této variantě se říká typ N.
Vědci vedení Antoniem Facchettim dokázali vytvořit polovodivý inkoust právě tohoto druhu. Látka má navíc všechny požadované vlastnosti. Je snadno rozpustná a má vyhovující elektrické parametry i při vystavení běžným venkovním podmínkám.
Antonio Facchetti postup při hledání vhodné látky přirovnal k výzkumu, který se provádí ve farmaceutických firmách. „Hledáte vlastně novou molekulu s předem definovanými vlastnosti,“ říká Facchetti.
Nový inkoust je možné tisknout na pružné materiály, například na tenké plastové fólie. Jako nosné médium lze využít i papír. K nanesení navíc stačí upravený typ inkoustové tiskárny.
Zdá se, že cesta k nové generaci elektronických přístrojů je otevřena. Šéf společnosti Polyera Corp, Philippe Inagaki je o tom přesvědčen: „Toto odvětví je ve velmi rané fázi vývoje. První produkty se teprve začínají objevovat. Je tu potenciál vytvořit něco podobně významného, jako je dnešní křemíková technologie.
To jsou některé z nápadů na využití nového polovodivého inkoustu. Bude možné s ním popisovat velmi levné senzory, které v mnohém nahradí a překonají současný systém čárového kódu. Novým psacím „materiálem“ lze rovněž popisovat velmi tenké a pružné displeje.
Látka s mnoha neobvyklými vlastnostmi vznikla v laboratořích americké firmy Polyera a německé společnosti BASF SE. O objevu referovalo nejnovější číslo časopisu Nature.
Polovodivý inkoust má mnoho výhod. Umožňuje vytvořit složitou strukturu elektronické součástky na téměř libovolném materiálu za pomoci poměrně jednoduchých přístrojů. Zásadní je však zajistit, aby se elektrické vlastnosti materiálu v běžných podmínkách nezhoršovaly.
Chybějící element
Všechny dosud používané typy inkoustů, z nichž se dají tisknout tranzistory patří k polovodičům typu P. Jde o látky, u nichž vodivost zajišťuje příměs s nižším počtem elektronů ve valenční vrstvě (například kombinace křemík-hliník). Pro vytvoření efektivních elektronických součástek je však potřeba ještě jeden druh polovodiče, takový, v němž má příměs naopak nadbytečný elektron. Této variantě se říká typ N.
Vědci vedení Antoniem Facchettim dokázali vytvořit polovodivý inkoust právě tohoto druhu. Látka má navíc všechny požadované vlastnosti. Je snadno rozpustná a má vyhovující elektrické parametry i při vystavení běžným venkovním podmínkám.
Antonio Facchetti postup při hledání vhodné látky přirovnal k výzkumu, který se provádí ve farmaceutických firmách. „Hledáte vlastně novou molekulu s předem definovanými vlastnosti,“ říká Facchetti.
Nový inkoust je možné tisknout na pružné materiály, například na tenké plastové fólie. Jako nosné médium lze využít i papír. K nanesení navíc stačí upravený typ inkoustové tiskárny.
Zdá se, že cesta k nové generaci elektronických přístrojů je otevřena. Šéf společnosti Polyera Corp, Philippe Inagaki je o tom přesvědčen: „Toto odvětví je ve velmi rané fázi vývoje. První produkty se teprve začínají objevovat. Je tu potenciál vytvořit něco podobně významného, jako je dnešní křemíková technologie.
