Díky novému objevu bude také možné dávat krevní buňky nemocným s leukemií v případě, že se pro ně nepodařilo najít vhodného dárce kostní dřeně.
Není to poprvé, kdy vědci v laboratoři vypěstovali "náhradní díl" pro lidské tělo. Použitá metoda je ovšem přelomová. Cesta od kůže ke krvi totiž nevede přes odbočku v podobě kmenových buněk. Postup, se kterým přišel tým Mickieho Bhatiy z McMasterovy univerzity v kanadském Hamiltonu, je jednodušší a bezpečnější než dosavadní přístupy. O nadějných výsledcích informoval minulý týden časopis Nature.
Školení pro buňky
Při vytváření náhradních dílů pro lidské tělo vědci zatím využívali hlavně embryonální kmenové buňky. Přestože se pěstují v liniích, k jejichž založení postačí třeba jen jediné embryo, protestují proti jejich používání především některé církve. Hrozí také, že imunitní systém pacienta takové buňky odmítne.
S velkou nadějí proto vědci hledí k tzv. indukovaným pluripotentním kmenovým buňkám. K jejich vytvoření postačí kousek kůže pacienta. Kožní buňky se genetickou manipulací (vložením zhruba čtyř genů) upraví tak, aby vznikla jakási kmenová buňka bez specializace. Tu lze následně přeškolit na potřebný buněčný typ. Ovšem metoda není "vypilovaná" natolik, aby s sebou nenesla riziko nádorového bujení, a zatím se testuje jen na zvířatech.
Kanadští vědci také začali s kůží, ovšem bez mezikroku v podobě indukovaných pluripotentních kmenových buněk. Prostřednictvím neškodného viru vnesli do kožních buněk jediný gen. Potom vše vložili do "koktejlu" proteinů stimulujících imunitní systém. Vypěstovali tak buňky, které se proměnily v bílé a červené krvinky nebo krevní destičky.
Výsledek Bhatiův tým úspěšně zopakoval se vzorky kožních buněk lidí různého věku. Získané červené krvinky navíc bez problémů vytvářely hemoglobin.
