Arktickou oblast pokrývalo v sobotu desátého září 4,34 milionu kilometrů čtverečních ledu. To je o 110.000 kilometrů čtverečních více než ke stejnému datu v roce 2007. Hodnota rekordního minima tehdy činila 4,17 milionu kilometrů čtverečních.
Vědci nyní ještě musí určit, zda zjištěná úroveň ledové pokrývky bude v tomto roce nejnižší. Roční minimum mořského ledu nastává kolem poloviny září. Ledová vrstva může podle Walta Meiera z NSIDC ubývat nejen kvůli tání, ale také následkem větrů. Meier nicméně dodal, že některé oblasti, včetně těch v blízkosti severního pólu, vykazují známky nárůstu ledové pokrývky.
Ledu ubývá
Univerzita v severoněmeckých Brémách před týdnem zveřejnila zprávu, ve které uvedla, že současná úroveň zalednění dokonce pokořila rekordně nízké hodnoty z roku 2007. Zmíněná univerzita podle Meiera využívá měření s lepším rozlišením, takže odborníci mohou lépe rozeznat menší oblasti ledu a vody. Dodal ovšem, že tato metoda trpí rovněž některými nedostatky.
Všechna měření ale vykazují, že arktický led během posledních desetiletí dramaticky ubývá. Zalednění zjištěné k sobotnímu datu představuje jen dvě třetiny pokrývky oproti průměrným stavům zjištěných v letech 1979 až 2000. Předpokládá se, že úbytek mořského ledu má kaskádový dopad na klima v severních polárních oblastech a dokonce i v nižších zeměpisných šířkách.
Tající Severní ledový oceán
Zvářata se chovají jinak
Podle studie, kterou v úterý zveřejnila americká geologická služba USGS, se s některými následky potýkají Yupikové na jihozápadě Aljašky. Zpráva uvedená v odborném magazínu Human Organization se opírá o pozorování starších a dlouholetých lovců ze dvou vesnic na dolním toku řeky Yukon.
Tamní obyvatelé sledují v posledních letech dramatické změny v tloušťce ledu, což znamená veřejné ohrožení, protože v této oblasti bez silnic cestují lidé v zimě přes zamrzlé řeky. Eskymáčtí obyvatelé také vypověděli o měnícím se pohybu zvěře, zejména losů a bobrů, a změnách ve vegetaci. Kvůli menšímu zalednění řek je také slabší tok řek během jarní oblevy.
