"Ukázali jsme, že tato technika může fungovat pro zabránění nákaze virem H5N1 a její neutralizaci u myší," sdělil Cameron Simmons z Oxfordské univerzity, který působí i v nemocnici pro tropické nemoci v Ho Či Minově Městě ve Vietnamu.
Odborníci vytvořili takzvané monoklonální protilátky, tedy druh proteinů, které jsou schopné jako součást imunitního systému identifikovat a zneškodnit cizí bakterie a viry v těle.
Nejde přitom o žádnou novinku. Protilátky odebrané z lidské krve jsou používány k léčení a prevenci řady infekcí, včetně hepatitidy, vztekliny či respiračního syncitiálního viru. "Transfuze produktů lidské krve od pacientů, kteří se uzdravovali ze 'španělské chřipky' z roku 1918, byla spojována s padesátiprocentním snížením úmrtnosti u této nemoci během pandemie," uvádějí vědci.
Nakaženým vietnamským pacientům byl v období mezi lednem 2004 a únorem 2005 odebrán vzorek buněk bílých krvinek, které produkují protilátky. Ty pak použili vědci u myší uměle nakažených virem H5N1. Většina myší, které dostaly protilátky, přežila, zatímco neléčené myši uhynuly.
Protilátky působily i 72 hodin po nakažení, což je výhoda oproti antivirálním lékům, které musejí být nasazeny do 48 hodin, aby byly účinné. Postup používání krevních protilátek musí projít ještě sérií testů, aby se mohl stát alternativou pro léky typu Tamiflu, jehož zásoby si udělala i Česká republika.
Po celém světě si podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) dosud virus H5N1 vyžádal 185 lidských životů. Odborníci se obávají pandemie v případě, že by virus zmutoval a stal se přenosným mezi lidmi.
Odborníci vytvořili takzvané monoklonální protilátky, tedy druh proteinů, které jsou schopné jako součást imunitního systému identifikovat a zneškodnit cizí bakterie a viry v těle.
Nejde přitom o žádnou novinku. Protilátky odebrané z lidské krve jsou používány k léčení a prevenci řady infekcí, včetně hepatitidy, vztekliny či respiračního syncitiálního viru. "Transfuze produktů lidské krve od pacientů, kteří se uzdravovali ze 'španělské chřipky' z roku 1918, byla spojována s padesátiprocentním snížením úmrtnosti u této nemoci během pandemie," uvádějí vědci.
Nakaženým vietnamským pacientům byl v období mezi lednem 2004 a únorem 2005 odebrán vzorek buněk bílých krvinek, které produkují protilátky. Ty pak použili vědci u myší uměle nakažených virem H5N1. Většina myší, které dostaly protilátky, přežila, zatímco neléčené myši uhynuly.
Protilátky působily i 72 hodin po nakažení, což je výhoda oproti antivirálním lékům, které musejí být nasazeny do 48 hodin, aby byly účinné. Postup používání krevních protilátek musí projít ještě sérií testů, aby se mohl stát alternativou pro léky typu Tamiflu, jehož zásoby si udělala i Česká republika.
Po celém světě si podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) dosud virus H5N1 vyžádal 185 lidských životů. Odborníci se obávají pandemie v případě, že by virus zmutoval a stal se přenosným mezi lidmi.
