Vědci poměřili hustotu kostní tkáně u šesti desítek moderních lidí, více než dvou stovek primátů a u kosterních pozůstatků prehistorických příbuzných člověka rozumného jako byli australopitékové či neandertálci. Z výsledků plyne, že pouze u novodobých lidí jsou kosti a klouby výrazně řidší. „Tato anatomická změna v našem vývoji se zdá být výsledkem přechodu z kočovného života na usedlejší,“ soudí autoři studie publikované v časopise Proceedings americké Národní akademie věd.
ČTĚTE TAKÉ: |
Podle jednoho z autorů výzkumu Timothyho Ryana z Pensylvánské univerzity však za toutou proměnou mohou být i další důvody. „Zvýšené množství obilovin ve stravě zemědělců a možný nedostatek vápníku mohly rovněž přispět, nicméně se zdá, že konec loveckých a sběračských aktivit hrál hlavní roli,“ uvedl Ryan.
Podle vědců jde vůbec o první výzkum na toto téma, který dokazuje výraznou změnu, jež se odehrála v kostře člověka za posledních 12 tisíc let. Studie prý může dát oporu tvrzením, že kostní nemoci rozšířené mezi dnešními lidmi souvisí s nedostatkem fyzické aktivity, jakou je například chůze.
