Ať podnikáme cokoli, vždycky plánujeme a představujeme si přitom, co by mohlo nastat. Tahle dovednost je starší než 14 milionů let a zdědili jsme ji po opičích předcích. Dokazují to nejnovější výzkumy Nicholase Mulcahyho a Josepa Calla z Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku, jejichž výsledky zveřejnil přední vědecký časopis Science.
Mulcahy a Call naučili pětici šimpanzů bonobo a stejně početnou skupinu orangutanů vybírat hroznové víno z automatu pomocí několika nástrojů a pak je podrobili zkoušce z plánování. Lidoopa vpustili do místnosti s automatem, který byl za průhlednou přepážkou a zvíře z něj nemohlo "vypáčit" žádnou odměnu.
V místnosti leželo osm různých nástrojů, z nichž jen dva se hodily k vybírání hroznů z automatu. Po pěti minutách musel lidoop místnost opustit. S sebou si směl odnést jeden z nástrojů. Vědci zbývající nástroje uklidili a po hodině pustili lidoopa znovu k automatu.
Odstranili přepážku, a pokud si s sebou zvíře přineslo správný nástroj, mohlo získat z automatu vytouženou odměnu. Jak bonobové, tak i orangutani úlohu zvládali velmi dobře. Nástroje si nevybírali náhodně a nejčastěji si s sebou odnášeli ty, kterými se mohli dostat k odměně.
Mistrem byl orangutan Dokana, který si v šestnácti pokusech odnesl špatný "klíč" jen jednou. Někteří lidoopi se ale ukázali jako "natvrdlí". Bonobo Joey se z šestnácti pokusů strefil jen dvakrát.
Nejlepší orangutani a bonobové si odnášeli správné nástroje dokonce i v případech, kdy se mohli k automatu vrátit s klíčem až po prospané noci druhý den. Call a Mulcahy tak prokázali, že lidoopi plánují nejméně 14 hodin dopředu.
Již dříve vědci pozorovali šimpanze, kteří si nesli upravenou větvičku k termitišti, aby pak s její pomocí lovili termity. Chytré vrány žijící v pralesích Nové Kaledonie si s sebou nosí bodla vyrobená z větviček nebo tvrdých listů a pak s nimi dobývají hmyz z děr a skulin. Lipský experiment však odhalil u lidoopů mnohem rafinovanější chování.
"V našem pokusu si lidoopi s sebou nosili nástroje, které jim v dané chvíli nebyly k ničemu. Museli proto předvídat, že se jim nástroje budou hodit v budoucnu. Mnozí vědci byli přesvědčeni, že zvířata nejsou takového plánování schopna, a nás samotné náš objev překvapil," vysvětlil zásadní přínos experimentů Josep Call v rozhovoru pro BBC.
Plánovat dokážou jak bonobové, tak i orangutani a to znamená, že jde o schopnost, kterou získal už dávný předek lidí a všech dnešních lidoopů. Ten žil před více než čtrnácti miliony roků.
Lidoopi cestují v čase jako lidé: také jenom v hlavě
Když si prohledáte kapsy, s největší pravděpodobností v nich najdete věci jakou jsou klíčky od auta,nože, otvíráky na lahve, peníze na nákup cestou domů: věci, které hodláte v budoucnu použít.
Dlouho jsme neměli vědecký důkaz o tom, že by ještě nějaký živočišný druh po kapsách nosil tolik krámů jako lidé (a kvůli tomu jsme se považovali za nejvyspělejší druh). Skupina biologů z Lipska nyní představila důkaz, kterým nám trochu sráží hřebínek. Od šimpanzů bonobona a orangutanů nás v tomto ohledu neodlišují ani tak mentální schopnosti, jako počet kapes.
Němečtí biologové předvedli, že si lidoopové dokáží vybrat správný nástroj k vyzvednutí odměny ještě předtím, než ji spatří. To vše za podmínky, že mechanismus získání odměny znali. Všichni "opičáci" si vedli velmi slušně, byť mezi nimi byly překvapivě velké individuální rozdíly.
Ti nejlepší dokázali vytrvale předvídat i "přes noc". Připravili si již večer klacík, který jim ráno umožnil odměnu získat. Je to jeden z prvních důkazů tzv. "myšlenkového cestování v čase", získaný v experimentálních podmínkách.
