Druhá část komplexní zprávy o stavu klimatu na Zemi vyjde pod záštitou Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) na konci března. Server Independent.co.uk však s předstihem zveřejnil několik klíčových oblastí, kterých se globální oteplování do konce tohoto století podle IPCC dotkne nejvíce. Které to jsou?
1 Pobřežní a nízko položené oblasti
Vzestup hladiny moří a oceánů je v souvislosti s globálním oteplováním jedním z nejdiskutovanějších témat. Podle dokumentu IPCC způsobí do konce století zaplavení pobřežních částí a s tím spojený zábor území zejména ve východní, jihovýchodní a jižní Asii. Ruku v ruce se zaplavením území jde pochopitelně také nadměrná eroze půdy a s ní spojené masivní sesuvy.
Klimatologové počítají s nárůstem mořské hladiny o 26 až 55 centimetrů při nejmírnějším a 45 až 82 cm při nejkritičtějším scénáři. Na první pohled se může zdát, že vzestup hladiny moří je zanedbatelný, opak je však pravdou a dobře to ví i nízko položené evropské státy v čele s Nizozemskem.
2 Zajištění dodávek potravin
Podle nejmírnějšího scénáře nárůstu koncentrace skleníkových plynů se povrch Země za sto let (přesněji pro léta 2081-2100, oproti rokům 1986-2005) oteplí o 0,3 až 1,7 °C. Podle nejpesimističtějšího scénáře se oteplí o 2,6 - 4,8 °C. Stačí přitom růst o pouhý jeden stupeň Celsia, aby zemědělci pocítili negativní dopad na pěstování klíčových plodin, jako jsou pšenice rýže a kukuřice.
Zpráva IPCC předpovídá, že klimatické změny sníží medián výnosů z pěstování těchto plodin o dvě procenta za každé desetiletí do konce tohoto století. Poptávka přitom naopak do roku 2050 poroste o 14 procent za každé desetiletí. Výsledkem může být prohloubení potravinové krize v rozvojových zemích.
ČTĚTE TAKÉ: |
3 Zdroje pitné vody
Pochopitelný bod a zároveň jeden z nejdůležitějších. Zvýšená koncentrace skleníkových plynů a na ni navázaný růst teplot bude mít za následek vysychání vodních zdrojů zejména v subtropických oblastech. Už tak na vodu chudé části světa se dostanou do velkých problémů. Úbytek vodních ploch v těchto oblastech samozřejmě pocítí také zvířata. IPCC proto varuje i před vymírání druhů závislých na vodních plochách.
4 Lidské zdraví
Globální oteplování a na něj navázané změny zatíží také zdraví lidí. Mimo nemocí a zdravotních problémů souvisejících s výše uvedeným nedostatkem potravin a pitné vody bude v některých světových oblastech hrozit větší riziko požárů a veder. Zpráva IPCC odhaduje, že pokud se v následujících letech nezvýší investice do kompenzačních opatření, zvýší se počet podvyživených dětí do věku pěti let na 20 až 25 milionů, což je 17 až 22 procent všech dětí tohoto věku.
5 Bezpečnost
Klimatické změny se dotýkají také politiky. Logika je přitom jednoduchá – růst teplot, vzestup hladiny moří a nedostatek zdrojů povede k ozbrojeným konfliktům. Tím však problémy nekončí. Mnoho lidí se totiž pokusí tváří v tvář nedostatku pitné vody a potravin přesídlit do jiných zemí, což může vést k vlnám nepokojů vůči imigrantům.
Rivalitu mezi státy může zvednout také taní ledovců a s tím související změna migračních tras ryb, což může vést ke sporům mezi zeměmi závislými na rybolovu. Stačí se dnes podívat na handrkování Islandu a Velké Británie ohledně lovu makrel.
6 Ztráta unikátních ekosystémů
Teplotní změny budou mít dopad i na unikátní ekosystémy po celém světě. A není se co divit, k jejich vykolejení totiž stačí i nepatrné výkyvy teplot. Zkázu tak mohou zažít pobřežní ekosystémy na severozápadu Skotska, stejně tak jako populace ledních medvědů. Klimatologové navíc varují, že obnovení takto poničených ekosystémů je nevratné.
