Po ministerstvu školství proto nyní učitelské odbory požadují zvýšení platů o pět procent. Poslední jednání odborů a ministerstva proběhlo v pátek, k jednoznačnému závěru ale nevedlo. „Ministr přislíbil nárůst platů o tři procenta, to ale podle našeho názoru ke zlepšení podmínek ve školství nestačí. Budeme proto dál jednat,“ řekl předseda školských odborů František Dobšík.
Učitelé dosahují 110 až 115 procent průměrného českého platu. Na první pohled celkem úctyhodné číslo ale vychází ze srovnání s platy zaměstnanců všech stupňů vzdělání – od absolventů základních škol a učilišť až po vysokoškoláky. Podle akademického ekonoma Daniela Münicha pobírá 75 až 90 procent vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců vyšší mzdu, než je průměr učitelů.
Při pohledu na již zmíněný žebříček OECD je patrné, že tendenci podhodnocovat učitele nemá jen Česká republika, ale i další státy bývalého Rakouska-Uherska. Na samém chvostu se spolu s námi ocitlo Slovensko, Maďarsko, Rakousko a Itálie. Nevalně jsou na tom také kantoři ve Spojených státech. Patří v těchto zemích povolání učitele k těm s nižším společenským statusem?
„V zemích, které dopadly v žebříčku obzvlášť špatně, je školství extrémně feminizované a zároveň jsou v nich velké rozdíly mezi platy mužů a žen,“ nabízí vysvětlení Daniel Münich. Dlouhá rodičovská dovolená a stále ještě přetrvávající společenský tlak na fungování ženy především jako manželky a matky uzavírají cestu k vyšším pozicím, a tím i vyšším platům. Únik do školství umožňuje kariéru slučitelnou s rodinným životem za málo peněz. Z učitelské profese se tak stává východisko, ale zároveň i past, v níž se zakonzervovala určitá pravidla.
Kolik berou učitelé ve světě a jak si stojí ve srovnání s českými vysokoškoláky se dočtete v dnešním vydání Lidových novin.
Jsou učitelé nadšenci, nebo looseři, kteří by se jinde nechytli? Kolik času tráví ve škole? Máme jim závidět dlouhé prázdniny?
