Lví skupina je tím úspěšnější, čím je větší. Z kočkovitých šelem žijí ve smečce lvi jako jediní. Chovají se tak v Asii i Africe a velikost jejich společenství je různá. Vždy je v něm jeden nebo víc samců, několik samic a lvíčata. Proč se takto chovají, nebylo dosud jasné. Známo bylo pouze to, že samice spolupracují při honu na větší kořist. O vztahu velikosti smeček k úspěšnosti lovu ale nic známo nebylo.
Přírodovědci Anna Mosserová a Craig Packer z Hamlinské univerzity v Minnesotě srovnali chování 46 smeček pozorovaných po 38 let. Posuzovali je podle velikosti, teritoria a vzájemného vztahu jedinců. Závěry zveřejnili v časopise Animal Behaviour a nejdůležitějším z nich je to, že úmrtnost a reprodukce lvic souvisí nejvíc s konkurenčním bojem mezi smečkami.
Bojují o rajon
Ty nejpočetnější si nejúspěšněji uhájí víc lvic a jsou schopné vybojovat si nejvýhodnější území. Úspěšnější jsou v tomto smyslu také ty skupiny, které mezi sebe přijmou osamělé lvice.
"Lví smečky se chovají podobně jako lidské pouliční tlupy. Bojují o rajon a čím větší jsou, tím výhodnější území obhájí. Od lidských gangů se liší tím, že se jedná o bojující skupiny samic," tvrdí Packer.
Studie dokazuje také to, že k úspěšnosti smeček přispívají také lvi, jimž se dosud připisovala spíš pasivní role. Útočí na samice z konkurenčních tlup a někdy je i zabijí. Snaží se tak soupeře početně oslabit a zvrátit poměr sil ve prospěch "svých" lvic.
Z množství nasbíraných údajů, z nichž mnohé budou teprve publikovány, vyplývá, že smečku nejčastěji tvoří skupina až 21 lvic s lvíčaty a dočasně spolupracujících jeden až devět samců. Smečku po dosažení dospělosti opouští třetina lvic, dorostlí lvi z domovské skupiny odcházejí do čtyř let. Žijí pak sami nebo vytvoří skupinu s několika dalšími samci. Parker s Mosserovou doufají, že jejich studie přispěje k ochraně lvů. V Africe se v minulých dvou desetiletích jejich počet snížil o třetinu.
