Dokladem jsou zprávy o pokroku v klonování primátů, které nyní vzešly z týmu Šukrata Mitalipova z Oregonského národního centra pro výzkum primátů ve Spojených státech. Týmu se jako prvnímu podařilo relativně úspěšně pracovat s dědičnou informací odebranou z dospělého primáta, konkrétně desetiletého samce makaka rhesus.
Výzkumná zpráva o objevu není zatím přístupná, ale podle informací z vědeckého týmu (potvrzených odborníky, kteří zprávu četli), vyjde během tohoto měsíce v časopise Nature.
Podle všeho by se tak neměl opakovat příklad Jihokorejce Hwang Woo-suka, který zfalšoval práci o klonování lidských buněk.
Jako ovce Dolly
Vědci pod vedením Mitalipova použili stejnou techniku, jakou vznikla klonovaná ovce Dolly: nejprve odebrali DNA z jádra buňky dospělého makaka. Tu pak vložili do vajíčka zbaveného vlastní dědičné informace. Teoreticky pak má řízení vajíčka převzít vložená DNA a z vajíčka tak má vzniknout víceméně přesná kopie původního zvířete.
Ale u primátů to zdaleka není tak jednoduché. Vědci narazili na řadu překážek. Například se zdá, že při odstraňování DNA z vajíčka se z jádra ztratí také bílkoviny, které jsou u primátů (jen u primátů) zřejmě důležité pro zdravý vývoj embrya.
Mitalipov s kolegy se rozhodl těmto nástrahám čelit „extrémně šetrným zacházením s embryi“, říká profesor Jaroslav Petr z Výzkumného ústavu živočišné výroby v PrazeUhříněvsi. Tým omezil metody používané k identifikaci buněk, třeba barvení a ultrafialové záření.
Za zvláštní péči se buňky vědcům odměnily tím, že zahájily embryonální vývoj. Vznikly tak nové kmenové buňky ze „starého“ genetického materiálu. Mitalipovovu týmu se z nich podařilo vytvořit dospělé buňky srdečního svalu a nervové tkáně.
„Můžeme to považovat za výrazný krok směrem k terapeutickému klonování“, hodnotí profesor Petr, ale upozorňuje: „I když zatím není jasné, jestli je šetrný přístup přesně to pravé pro tvorbu lidských kmenových buněk.“
Terapeutické klonování je považováno za perspektivně velmi slibné. Zjednodušeně řečeno jde o to, že by medicína mohla používat „náhradní díly“ (například orgány k transplantaci) vyrobené přímo na míru - tedy s DNA pacienta, pro kterého jsou určeny.
Výzkum bez potomků
Týmu z Oregonu se však nepodařilo dovést výzkum až k narození klonu: ani jedno ze 100 embryí vložených do dělohy 50 různých samic se nevyvinulo až k porodu.
Mitalipovův výzkum tedy patrně nepřináší zásadní průlom, ale jen další krok na cestě k cíli, o kterém ještě lidstvo ani není rozhodnuto, jestli ho chce dosáhnout.
Hledí makakové do budoucnosti s obavami?
Jestli jsou mezi makaky nějací klonovací skeptici, jistě nevidí budoucnost růžově. Právě tento druh primáta se (patrně) stane demonstrátorem klonovacích technik (pravděpodobně) použitelných i pro člověka. Byť věda (to zcela jistě) překonává překážky pomaleji, než odborníci doufali.
