Málokterá oblast medicíny prošla tak fascinujícím vývojem jako asistovaná reprodukce. Vytouženého dítěte se dnes dočká většina párů, byť mnohdy za cenu náročné a dlouhodobé terapie. Už v blízké budoucnosti by se na seznam zvladatelných příčin neplodnosti mohly dostat další. Medicínský výzkum jde dopředu a to také díky práci českých vědců a vědkyň.
‚Já to dítě neměla mít.‘ Litovat mateřství patří mezi největší současná tabu |
Významným posunem je možnost transplantovat dělohu ženám, které se buď narodily zcela bez ní, nebo o tento orgán v průběhu života přišly, případně je jejich vlastní děloha deformovaná, a tedy neschopná donosit dítě. Zatím žije na celém světě devět žen, které touto orgánovou transplantací prošly a úspěšně se staly matkami. Velmi pravděpodobně k nim brzy přibudou další, byť se zatím v žádné zemi nejedná o běžně nabízenou metodu.
Jedna lékařská studie zaměřená na transplantaci dělohy probíhá také v Česku, a to ve spolupráci Institutu klinické medicíny a Fakultní nemocnice Motol. Jako vůbec první na světě zahrnuje transplantace tohoto orgánu jak od živých, tak zemřelých dárkyň. Celkem pak bude provedeno dvacet transplantací. První z nich proběhla v dubnu tohoto roku právě v IKEM a trvala 16 hodin.
„Dělohu jsme odebrali žijící dárkyni – matce ženy, pro niž byla určena, a pak jsme ji transplantovali,“ popisuje docent Jiří Froněk, přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM, který operaci vedl. Vlastní odběr dělohy je technicky velmi náročný, protože operace probíhá v pánvi, kde je omezený prostor.
Ve středeční příloze Medicína a věda si dále přečtěte:
|
