K prvním nositelům dotace patří molekulární bioložka Iva Mozgová z Biologického centra v Českých Budějovicích, jejíž výzkum se zaměří na epigenetiku rostlin, tedy na výzkum změny chování genů. Dále příspěvek získá sinolog Ondřej Klimeš zkoumající souvislosti národnostní a zahraniční politiky v soudobé Číně.
50 milionů na studium uprchlíků. Český vědec získal mezinárodní grant |
Pro výzkum migrace a mobility v pražské židovské obci na přelomu středověku a raného novověku získala dotaci historička Marie Buňatová. Peníze získá i fyziolog Ondřej Kuda, který se specializuje na metabolismus bioaktivních lipidů související s výzkumem cukrovky druhého typu. Posledním českým nositelem je Hana Lísalová z Fyzikálního ústavu AV ČR zabývající se vývojem specializovaných funkčních povrchů a inovativních materiálů.
Šanci na dotaci mají i zahraniční vědci. Dotaci získá například badatel Graham Hill v Geofyzikálním ústavu AV ČR, který povede tým zaměřený na vznik andezitového vulkanismu, pojmenovaného podle horniny vyskytující se v Andách. Výzkum se uskuteční na poloostrově Katmai na Aljašce.
Vědci dostanou grant na výzkum problému suchého oka pomocí čipu |
Podmínkou získání ocenění je to, aby si kandidát zažádal o grant Evropské výzkumné rady nebo o jeho ekvivalent stejného evropského významu. Těmi jsou například takzvané norské fondy či granty amerických vládních agentur. Délka vědecké praxe od udělení doktorského titulu nesmí být více než deset let, do toho se nezapočítává rodičovská a mateřská dovolená, nemocenská nebo doba strávená péčí o osobu blízkou. „Z vlastní zkušenosti vím, jaké to je, vracet se do výzkumu po náročné starosti o dítě. Většina programů se zaměřuje na juniorské talenty nebo naopak na již velmi etablované vědce,“ uvedla předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. Podle ní prémie Lumina zaplní mezeru mezi těmito skupinami vědců.
Výběrové komise přihlíží k mezinárodním zkušenostem adeptů, kterým stipendium pomůže při větším prosazování se v mezinárodních grantech.
