130 let
Modrotisk byl přidán na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. O zápis...

Modrotisk byl přidán na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. O zápis textilní tiskařské techniky žádalo Česko s dalšími čtyřmi zeměmi. Archivní snímek z 21. ledna 2017 je z dílny v Olešnici na Blanensku, kterou už pět generací vede rodina Danzingerů. | foto: ČTK

Modrotisk byl přidán na seznam nehmotného dědictví UNESCO

Věda
  •   15:27
PORT LOUIS - Textilní tiskařská technika modrotisk je ode dneška na seznamu nehmotného kulturního dědictví Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO). Při zasedání na Mauriciu o tom rozhodl mezivládní výbor této instituce a UNESCO to oznámilo na svém twitterovém účtu. O zápis společně žádaly Česko, Slovensko, Německo, Rakousko a Maďarsko.

Modrotisk se k dekoraci látek používá od 18. století a některé matrice na tisk v převážně rodinných dílnách jsou až 300 let staré a užívá je někde až sedmá generace tiskařů, zdůraznila pětice zemí ve své přihlášce. Matricemi se na látky tiskne chemická směs, která později zabrání jejímu obarvení, takže vytištěné vzory zůstávají bílé.

Seznam nehmotného dědictví zahrnuje více než čtyři stovky různých zvyků, tradic nebo kulturních událostí. Doplňuje tak známější soupis světového kulturního a přírodního dědictví o více než 1000 položkách, mezi nimiž jsou hory, jezera, národní parky, budova, ale i celá města.

Podle českého poradce UNESCO pro nemateriální dědictví Bohumila Straky takzvanou nadnárodní nominaci modrotisku označil mezivládní panel za excelentní. „Nominace měla nejen vynikající ocenění mezinárodní hodnotící komise, ale úspěch je o to větší, že nadnárodní společné nominace se podávají zřídka, protože je to komplikované, a stojí to velké úsilí,“ uvedl Straka.

Pro ČR jde o šestou položku na světovém seznamu nehmotného kulturního dědictví. Naposledy byla v roce 2016 přijata společná nominace se Slovenskem na zápis loutkářství. Dále je na listině také sokolnictví, slovácký tanec verbuňk, masopustní obchůzky a masky na Hlinecku a jízdy králů na jihovýchodě České republiky.

Mezinárodní výbor UNESCO na nynějším zasedání rozhoduje také o výhradně českém zápisu tradiční krkonošské výroby vánočních ozdob ze skleněných perliček. Ty se už více než sto let vyrábějí v Poniklé na Semilsku. Tamní sklárna nabízí přes 20.000 vzorů ozdob z foukaných perlí a trubiček, některé pocházejí až z počátku minulého století. Manufaktura, která zaměstnává padesátku lidí, funguje na stejném místě od roku 1902.

Autor: ČTK