Pondělí 21. června 2021svátek má Alois 30 °C přeháňky až bouřky Předplatné LN
Lidovky.cz > Orientace > Věda

Mrtví mluví o poušti v dobrém

Na více než dvě stě hrobů narazil tým amerických archeologů v jižní části Sahary. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Na více než dvě stě hrobů narazil tým amerických archeologů v jižní části Sahary. | foto: ČTK

Objev pohřebiště v poušti poskytuje unikátní pohled do doby, kdy byla Sahara plná života.

Ještě se podíváme na támhleto místo na obzoru a pak se vrátíme,“ sliboval americký paleontolog Paul Sereno svým kolegům zdeptaným vedrem nigerské pouště Ténéré. U vytčeného cíle výprava objevila množství lidských kostí, podle tmavé barvy velmi starých. Ale protože Serenova expedice pátrala po fosiliích dinosaurů, a ne lidí, vědci místo zvané Gobero jen zběžně ohledali a odjeli.

 Vzpomínka na lidské kostry uprostřed pouště ale nedopřávala Serenovi klid. Dnes je Ténéré jedním z nejnehostinnějších míst na Zemi. Před deseti tisíciletími se však Sahara zelenala a kypěla životem. Byli tu i lidé, ale víme o nich málo. Většina objevených sídel byla obydlena krátce. Goberské hroby však prozrazovaly, že tu lidé žili delší dobu. 

 Sereno proto začal shánět peníze. Nakonec se s podporou National Geographic Society do Ténéré vrátil. Záhy se ukázalo, že měl šťastnou ruku. Vědci vykopali z písku hroby zhruba 200 lidí, kteří tu s přestávkami žili víc než 4000 let. Z pohřebiště čtou dávnou historii.

 Zhruba před 10 000 roků přišel k jezerům ležícím na místě dnešních dun národ, který se živil sběrem rostlin, rybolovem a lovem velké zvěře v savaně. Nedostatkem tito lidé zjevně netrpěli. Svědčí o tom jejich bezmála dvoumetrové postavy. Lovci odešli před 8000 lety, kdy změna klimatu jezera vysušila.

 O tisíc let později se na Saharu opět snesly deště, v Goberu se obnovila jezera a lidé se vrátili. Tentokrát to byli lovecko-pastevecké kmeny. Šlo o lidi drobných postav, které živil lov zvěře, sběr planých rostlin a chov dobytka. I oni nakonec ustoupili náporu sucha a postupující poušti. Svá sídla opustili před 4500 lety. Od té doby má nad Goberem nadvládu Ténéré.

 Kruté pouštní podmínky přispěly k zachování hrobů, ale také komplikovaly výzkumné práce. Řadu analýz nebylo možné provést na místě. Vědci proto zpevnili písek v hrobu a vytvořili kolem něj sádrovou „slupku“. Pak vyzvedli celý hrob a převezli jej do laboratoře.

 Především hroby z mladší periody osídlení obsahovaly celou řadu nejrůznějších předmětů, např. keramické nádoby, hroty zbraní, ozdoby z nejrůznějších minerálů, zvířecích kostí a nebo velkých hroších zubů.  První zpráva o pětiletém výzkumu pohřebiště v Goberu zveřejnil Serenův tým v časopise PLoS ONE.

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Vydělat na testování je snadné. Reportér MF DNES zkusil zřídit odběrové místo

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Chcete si vydělat velké peníze? Otevřete si testovací místo na koronavirus. MF DNES zmapovala, jak funguje byznys s...

Legální návod pro nedočkavé lovce očkování. Jak se k němu dostat před termínem

Lidé, kteří mají nárok na očkování, se do něj budou moct začít registrovat od... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Každý týden zbudou v očkovacích centrech po republice desítky volných dávek očkování proti covidu. Stává se to dvěma...

Expert iDNES Premium Reichel vzpomíná na Říhu. A radí: Ukažme Rusům sílu!

Robert Reichel | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Vůdce zlaté generace českého hokeje Robert Reichel bude v pravidelných komentářích pro iDNES Premium hodnotit...