Příjmová nerovnost mužů a žen v EU podle studie průměrně potrvá ještě 80 let |
Ve společnosti, ale i mezi vědci dlouho převažovala představa, že muži a ženy mají od narození odlišnou stavbu mozku, ta se pak odráží v tom, k jakým aktivitám se ve společnosti „hodí“. Ženy bývají popisovány tak, že jsou sice méně inteligentní, ale mají rozvinutější emotivní stránku, empatii a intuici, nad to zvládají větší počet aktivit najednou. Muži jsou naopak více soutěživí, disponují lepšími teoretickými a systematickými schopnostmi či střízlivým úsudkem.
Takovými představami se pak ospravedlňují společenské rozdíly. Třeba to, že ve vědních oborech, politice nebo vysokých funkcích v soukromé sféře dominují muži. Ženy jsou naopak uzpůsobeny k tomu, aby se spíše staraly o děti, chod domácnosti a jiné úkony přenechaly opačnému pohlaví. Společnost pak ve svém uspořádání zrcadlí tento přirozený řád.
Je zde však jeden zásadní problém. Představa specifických mozkových dispozic žen a mužů k určitým činnostem je nepodloženou fikcí. Autoři studie, která vyšla v novém čísle odborného časopisu Neuroscience & Behavioral Reviews, upozorňují, že společenské nerovnosti není možné zdůvodňovat odlišnou biologickou stavbou mozků, jelikož žádné zásadní rozdíly mezi mozky žen a mužů obecně neexistují.
Jen jeden mozek
Tým vědců podrobně analyzoval studie z posledních tří dekád, které tento fenomén zkoumaly. Odborníci dospěli k jasnému závěru - jediný rozdíl mezi mozkem muže a ženy je ve velikosti. Ženy mají v průměru o 11 procent menší mozek než muži. Tak je tomu nicméně i u jiných orgánů, jejich velikost vždy proporčně odpovídá rozměrům těla. Z rozdílné velikosti ale nevyplývá, že orgány fungují u obou pohlaví jinak. Aktivita, struktura či rozvinutost jednotlivých částí mozku je dle studie u obou pohlaví poměrově stejná.
Jak potom vysvětlit evidentně existující rozdíly v chování mužů a žen? Podle autorky studie Lisy Eliotové jde převážně o kulturně a historicky vytvořené stereotypy. Neurovedkyně z univerzity Rosalin Franklin v Illinois výsledky analýzy popisuje v článku pro server The Conversation. Uvádí, že rozdíly mezi mozkovými kapacitami samozřejmě mezi lidmi existují, avšak vylučuje, že by byly podmíněny pohlavím.
Ženy o problémech v práci nemluví, nechtějí vypadat jako hysterky, říká koordinátorka projektu Žena v zenu |
„Pohlaví je velice nepřesný indikátor toho, jaký mozek má daná osoba,“ píše Eliotová. „Každý lidský mozek je mozaikou obvodů, které v sobě mají mnoho dimenzí maskulinity a feminity - emoční výbavu, komunikační schopnosti, analytické myšlení, sexualitu, či samotnou genderovou identitu,“ vysvětluje expertka. „Mozek je spíše než dvou typový pohlavně jedno typový orgán - podobně jako srdce, ledviny, či plíce,“ dodává na závěr neurovědkyně.
Podobných důkazů v posledních letech přibývá. Chyby výzkumů v oblasti neurovědy za poslední století a nepodloženost tvrzení, že mužské a ženské mozky jsou zásadně odlišné, popisuje ve slavné knize The Gendered Brain z roku 2019 i neurobioložka Gina Ripponová. Její hlavní tezí je, že rozdíly mezi pohlavími jsou výsledkem historického vývoje kulturních zvyklostí, které se předávají od dětství. S mozkovými kapacitami nicméně nemají nic společného.
