Nad Evropou se schovalo Slunce. Částečné zatmění viděli i Češi

Desítky Pražanů sledovaly částečné zatmění Slunce ve Štefánikově hvězdárně a na nedaleké petřínské rozhledně. Zatmění dosáhlo svého vrcholu v 9:25, od té doby sluneční kotouč opět přibývá. Pražané i zahraniční hosté se na Slunce dívali i na dalších místech hlavního města. Několik jich přes speciální filtry hledělo na zatmění například od Strahovského kláštera.

Zatmění Slunce začalo krátce po osmé hodině. Těsně před jeho začátkem se otevřely dveře Štefánikovy hvězdárny a do hlavní kupole vstoupilo prvních několik zájemců, převážně studentů z nedalekých strahovských kolejí. Slunce však ihned po začátku zatmívání nebylo vidět, neboť je halily mraky. Ty se rozplynuly až po zhruba deseti minutách.

Poté už se zájemci střídali u velkého dalekohledu, který byl za účelem pozorování Slunce vybaven speciálním okulárem. "Hranol v něm odfiltruje většinu světla, takže se pozorovatelé nemusejí bát, že by jim sledování Slunce poškodilo sítnici," vysvětlila astronomka Marie Kratochvílová.

Kdo nechtěl stát ve frontě na přímý pohled okulárem dalekohledu, mohl postup zatmění sledovat na projekční ploše, kam jeho obraz přes dalekohled astronomové promítali. Obraz občas překryly mraky, po vyjasnění ale byly velmi dobře vidět i známé sluneční skvrny, což jsou chladnější místa na rozžhaveném povrchu Slunce.

Ani mrazivé ráno neodradilo několik desítek Pražanů od toho, aby vyšplhali až na vrchol petřínské rozhledny, kde na ně čekalo několik astronomů z nedaleké hvězdárny s menšími dalekohledy upevněnými na stativech. I zde bylo možné pozorovat jak zatmění, tak sluneční skvrny. Chybějící promítání slunečního obrazu návštěvníkům vynahradil výhled na panorama Prahy.

Někteří Pražané pozorovali částečné zatmění Slunce i z dalších míst Petřína a blízkého okolí. U Strahovského kláštera se menší skupinka dívala na úkaz skrze zakoupené speciální filtry. Několik amatérských fotografů se také snažilo dění na obloze zdokumentovat.

Zatmění začalo na východě republiky zhruba půl hodiny po východu Slunce, naopak na západě Čech se sluneční kotouč vyhoupl nad obzor již částečně zakrytý Měsícem. Úkaz je viditelný v celé Evropě, ze severu Afriky a v západní a střední Asii. Největší překrytí - 86 procent slunečního průměru - nastane ve Švédsku na pobřeží Botnického zálivu.

Po letech 2009 a 2010, kdy nebyla z Česka viditelná prakticky žádná sluneční a měsíční zatmění, je nabídka roku 2011 bohatá. Po lednovém zatmění Slunce následují dvě zatmění Měsíce 15. června a 10. prosince. Na další částečné zatmění Slunce si musí zájemci počkat do 20. března 2015.

Zatmění Slunce, které nastává v okamžiku, kdy se Měsíc nachází mezi Sluncem a Zemí v jedné přímce s oběma tělesy, bude viditelné na severu Afriky, v Evropě a nakonec v západní a střední Asii. Protože plný stín Měsíce Zemi tentokrát mine, bude zatmění pouze částečné. Maximální velikosti 86 procent slunečního průměru dosáhne zatmění ve Švédsku na pobřeží Botnického zálivu.

Nejstarší zprávy o zatmění Slunce pocházejí z Egypta, starověké Asýrie a Číny, kde považovali zatmění za předzvěst nepříznivých událostí. V roce 2137 před naším letopočtem se prý dva císařští hvězdáři opili a zanedbali své povinnosti, mezi které patřilo střílení šípů a bubnování proti obludě požírající Slunce. Ačkoliv Slunce zatmění přečkalo bez pohromy, oba provinilci byli na císařův rozkaz popraveni.

Věrohodné informace o zatměních pozorovaných v Číně pocházejí až z kroniky známé jako Letopisy jara a podzimu. Dochovaly se na kamenných tabulkách a byly přepsány mudrcem Konfuciem. Obsahují data o 36 zatměních, k nimž došlo od 8. do 5. století před naším letopočtem.

Spatřit úplné zatmění Slunce v tomtéž místě je možné v průměru jednou za 360 let. Praha má však na úplná zatmění smůlu. Za poslední tisíciletí došlo pouze ke třem v letech 878, 1415 a 1706. Příští nastane 7. října 2135.

Další částečné zatmění bude možné z Česka pozorovat 20. března 2015.