Úterý 10. září 2024, svátek má Irma
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Návrat kondora

Věda

  18:36
PRAHA - Kondor kalifornský dnes patří mezi ohrožené druhy. Žije jich méně než 300 kusů. To není mnoho, ale kondor přežil i horší rány. V 80. letech 20. století podle sledování v přírodě žily jenom přibližně dva tucty těchto ptáků.

Kondor kalifornský foto: Reprofoto

Tehdy se americké úřady rozhodly k razantnímu a kontroverznímu kroku: volně žijící kondory do jednoho pochytaly a zahájily program jejich rozmnožování v zajetí. To bylo v historii tohoto druhu poprvé, kdy člověk přispěl k jeho záchraně.

Tvrdí to C.Page Chamberlain ze Stanfordovy univerzity v Kalifornii, jeden z autorů studie uveřejněné  v listopadovém čísle časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS), která se zabývala změnou potravních návyků kondorů v historii tohoto druhu, od poslední doby ledové až do 20. století. 

Zájem Chamberlaina a jeho kolegů o minulost probudila starost o budoucnost kondora. V současné době probíhá vysazování kondorů zpět do volné přírody, ochranáři (a především kondoři) se potýkají se základním problémem - zdravého stravování.

Oněch přibližně 130 ptáků, které ekologové vysadili od Kalifornie po Mexiko, se v první fázi živilo mrtvě narozenými telaty, který věnují místní rančeři. Postupně si zvykají na pobyt ve volné přírodě a hledají se mrtvá divoká zvířata, například vysokou nebo černou zvěř.

Velké množství potravy kondorů je ovšem pozůstatek po lovcích. A nemálo jich bylo zastřeleno náboji obsahujícími olovo, které je pro kondory vysoce jedovaté. „Když pozřou malý olověný úlomek, může je to zabít“, říká Chamberlain.

Proto se vědci snažili zjistit, na jakou potravu by mohly kondory „naučit“. Inspiraci se rozhodli hledat v historii. Nashromáždili vzorky z téměř stovky ptáků z různých dob: těch žijících v současnosti, v 18.-20. století a pozůstatky ptáků z asfaltových jezírek u Los Angeles, kteří žili v dlouhém intervalu mezi 11 až 36 tisíci lety v minulosti.

Z jejich pozůstatků se jim podařilo přibližně určit složení potravy kondorů té či oné epochy: poměrně snadno se jim například podle koncentrace některých prvků podařilo určit, jestli se živili pozemskými či mořskými zvířaty.

Z mozaiky těchto údajů a jiných svědectví (paleontologů i průzkumníků západu USA) sestavili Chamberlain a jeho kolegové „dějiny“ zvířete, jehož zlý osud na sebe vzal podobu člověka.

Během poslední doby ledové žil kondor po celé Severní Americe. Jeho potravou byly především velká zvířata, tzv. megafauna, tehdejších amerických stepí, od nosorožců po antilopy.

Před přibližně 10 tisíci lety, na přelomu poslední doby ledové, došlo k hromadnému vymírání těchto druhů, na které se dosti pravděpodobně podíleli i efektivní lovecké metody lidí, kteří v té době do Ameriky přišli přes vyschlou Beringovu úžinu.

Kondoři v dnešních státech Florida , Texas a New York vyhynuli. Přežili ti na pobřeží Pacifiku. Prominentní položkou jejich jídelníčku se staly mrtvoly mořských savců, velryb, lachtanů a tuleňů.

Druhý zlatý věk kondorů trval do konce 18. století. Lidé si našli cestu i na západní pobřeží Ameriky a začali s kondory „soupeřit“ o jejich potravní zdroje. Lov velryb i lachtanů se změnily na efektivní průmysl, který rychle vyčerpával vlastní zdroje. 

Kondorům přizpůsobivost však nechyběla. Přešli plně na hovězí. Začali se živit zdechlinami dobytka na rančích, které od konce 18. století v Kalifornii začali zakládat Španělé.

Prosperita dobytkářských baronů ale vzala za své. A tentokrát už kondoři velkého „sponzora“ nenašli. Jak jejich počty klesali, stávali se jejich vejce i peří sběratelskou kuriozitou. Málem poslední ránu těmto ptákům tedy zasadil fetišistický zájem o ně samé.

Po lachtaních kůžích dnes ale už není takový zájem, a tak se tito tvorové začínají na kalifornské pláže vracet. A vědci doufají, že kondoří se vrátí ke starým zvykům. Asi 30 kondorů v kalifornském pobřeží Big Sur se dnes zdechlinami lachtanů živí už asi z poloviny. „Což je skvělé“, říká Chamberlain, „protože to snižuje pravděpodobnost otravy olovem.“

Ostatní kondoři budou potřebovat malé popostrčení. „Volně létající ptáky musíme na tyto oblasti ještě naučit“, tvrdí Chamberlain, který podporuje projekt stavby stanice s kondory u pobřeží, kde by si v zajetí vychovaní ptáci před vypuštěním zvykli na moře a místní dietu.

„Bylo by skvělé, kdybychom jednoho dne mohli vidět kondory na pobřeží od Mexika po Kanadu, jako Evropané před 300 lety“, dodává. Uvidíme, jestli se na „trhu“ s potravními zdroji v lidské konkurenci kondoři tentokrát udrží dost dlouho, aby se mu sen splnil.

Autoři: