Novinářům to po jednání vlády řekl náměstek ministra průmyslu a obchodu Erik Geuss, podle kterého nyní návrh posoudí meziresortní pracovní skupina. S návrhem MPO nesouhlasí ekologové i akademici. Například sdružení Arnika tvrdí, že materiál není kvalitní a může omezit právo veřejnosti na informace o látkách poškozujících životní prostředí.
Vypracovat tento materiál uložila MPO v závěru loňského roku vláda. MPO návrh na zjednodušení ekologické legislativy zdůvodnilo tím, že nyní jsou české zákony v některých případech přísnější než předpisy Evropské unie.
Podnikatelé by v budoucnu podle MPO mohli díky navrženému zjednodušení ekologické legislativy ročně ušetřit až 8,74 miliardy korun a další 1,7 miliardy korun by činily jednorázové úspory.
"Na základě dnes vládou projednaného materiálu bude ustavena meziresortní pracovní skupina, kterou povede ministryně životního prostředí (Rut Bízková). Tato skupina bod po bodu probere všech 96 opatření, která navrhuje MPO v osmi zákonech a dalších legislativních předpisech v oblasti životního prostředí," uvedl Geuss. Dodal, že závěry komise projedná vláda a až poté mohou následovat legislativní změny.
Podle Geusse se nyní například souběžně vede vždy několik správních řízení, ve kterých se po podnikatelích žádá náhradní výsadba stromů či rekultivace terénu. "Nám jde o to, aby podnikatel měl jednu právní jistotu, jedno nařízení, jedno správní rozhodnutí, podle kterého se musí řídit," podotkl náměstek.
Před schválením návrhu MPO varovala Komise životního prostředí Akademie věd ČR, která kritizuje zejména změny v zákoně o ovzduší, v zákoně o ochraně přírody a krajiny či v Integrovaném registru znečišťování. Nelíbí se jí například návrh, aby byly z právních norem vyškrtnuty emisní stropy. Výhrady mají akademici k bodům zabývajícím se kácením stromů, které podle nich povedou k úbytku zeleně ve městech i na venkově. MPO by zároveň podle komise nemělo vylučovat některá průmyslová odvětví z registru znečišťování, ve kterém podniky každoročně zveřejňují údaje o svých emisích.
Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika upozornil, že sdružení se nelíbí zejména snaha omezit dostupnost informací, které má veřejnost k dispozici v Integrovaném registru znečišťování (IRZ). Petrlík podotkl, že díky povinnosti nahlašovat data do IRZ vznikají průmyslovým podnikům úspory, jelikož nemusejí platit sankce za úniky nebezpečných látek a mají nižší spotřebu surovin, které jim díky vlastní kontrole neunikají do ovzduší nebo vody.
