Neandertálci, žijící před 55 tisíci let jeskyni Abric Romaní v Capellanes u Barcelony, si obytný prostor komplexně organizovali: dělili si jej na zóny podle využití. Jedna z nich byla určena výhradně k odpočinku jako ložnice a byla umístěna v nejvnitřnější, a tím i nejvíce chráněné části jeskyně. Tento druh obývacího prostoru byl dosud zjištěn pouze u rodu Homo sapiens.
Podle paleontologa Josepa Vallverdúa, který se na výzkumu otištěném v časopise Current Anthropology podílel, byly v prostoru nalezeny pozůstatky naznačující, že tam byly zapalovány ohně pro udržení tepla.
Mezi ohništi se na ploše deset až 15 metrů čtverečních zřejmě k spánku ukládalo šest až osm jedinců. V jiných částech jeskyně byla ohniště používána k jiným účelům, vysvětlují vědci ve své studii.
V prostorách pro spánek i odpočinek bylo i jakési občerstvení či jednohubky, což byly fakticky zbytky jídla z předchozího dne. Tento zvyk využít takto zbytky potravy byl později rozpoznán i u dnešních primitivních společností.
Neandertálci z Abric Romaní si také podlahu pokrývali kožešinami, vysvětlil již dříve Eudald Carbonell. Navrch dávali naplaveninové bahno či písek a na něm rozdělávali ohně. Takto mohli po vyhasnutí popel lehce z jeskyně vynést.
