Neandertálec jako na dlani

Němečtí vědci pod vedením švédského molekulárního genetika Svanteho Pääba zajistí finance. Přispějí i dlouholetými zkušenostmi z výzkumu dědičné informace pravěkých tvorů. Američané dávají k dispozici nejnovější technologii, bez níž by náročné čtení pravěké DNA nebylo vůbec možné.

Pääbo jako první „nakoukl“ do genomu neandertálců v roce 1997, když přečetl úsek DNA pocházející z jejich mitochondrií. Tato DNA je poměrně malá (asi 16,5 tisíce písmen genetického kódu). Za to je poměrně hojná. V každé buňce se nacházejí tisíce mitochondrií a každá obsahuje 2 až 10 kopií DNA. Čím více opisů, tím více mají vědci útržků, ze kterých mohou DNA složit. Přečtený úsek mitochondriální DNA neandertálce se výrazně lišil od obdobného úseku dnešního člověka. Pääbo na základě toho vyloučil, že by v našich žilách kolovala neandertálská krev. Neandertálci tedy patrně představovali slepou vývojovou větev.

Ale rozluštit dědičnou informace z jáder buněk neandertálců tvořenou třemi miliardami písmen genetického kódu, se ještě nedávno zdálo nad možnosti současné vědy. Je neskonale větší a vzácnější než DNA mitochondriální.

Genetický dýchanek za zmizelého "strýčka"

Neandrtálský člověk, který v této době slaví své 150 narozeniny (to není jeho stáří, tak dlouho ho věda bere na vědomí), se od „úzké rodiny“ moderního člověka oddělil asi tak před 400 tisíci lety. Další více jak 350 tisíc let nebyli lidé ve vesmíru sami: planetu s námi sdílel druh velmi podobný, ale přece jen odlišný. A nás to patrně dost štvalo. Konkurence Homo sapiens je zřejmě jedna z hlavních příčin vyhynutí neandrtálců. Ale děti vítězů dnes doufají získat alespoň genetickou fotografii zmizelého „strýčka.“ Díky rozvoji v technologiích i novým nálezům by genetici do dvou let prý mohli mít k dispozici kompletní genetický kód Homo neanderthalensis.

V mrtvém těle se rychle rozkládá. S tím, jak se v mrtvole množí bakterie a plísně, mísí se rozpadající DNA s dědičnou informací mikroskopických hrobníků.

Následně pak hlodal po tisíciletí na neandertálské DNA zub času. Kosti neandertálců ze sbírek muzeí, které jsou jediným zdrojem vzorků DNA, prošly rukama desítek či stovek badatelů a ti na nich zanechali své buňky se svou DNA. To vše dělá z izolace zbytků neandertálské DNA lov na jehlu ve stohu sena.

Svante Pääbo věří, že má šanci uspět s novými „čtečkami DNA“ firmy 454 Life Science. Ty dovolují z velmi malého vzorku namnožit najednou čtvrt milionu kopií DNA a v těch pak během čtyř hodin stanovit pořadí písmen genetického kódu. Systém nazvaný Genom Sequencer 20 čte DNA po kouscích tvořených jednou až dvěma stovkami písmen genetického kódu. Zhruba stejně velké „útržky“ DNA se nacházejí i v kostech neandertálců.

Pääbo odhaduje, že bude muset celkem určit ve zlomcích neandertálské DNA pořadí 60 miliard písmen genetického kódu, než se mu z nich podaří poskládat úplně genom neandertálce, dlouhý tři miliardy písmen.