130 let
Zub z jeskyně v Izraeli

Zub z jeskyně v Izraeli | foto: ČTK

Nejstarší pozůstatky moderních lidí? S jásotem ještě počkejme

Věda
  •   6:02
Izraelští vědci objevili nejstarší důkaz o existenci moderního člověka, hlásala v těchto dnech česká i světová média. Jenže tak se dají čerstvé výsledky vědců z univerzity v Tel Avivu interpretovat jen stěží.

Osm zubů nalezených v jeskyni Qesem ve středu Izraele má ukazovat, že tam moderní lidé žili už před 400 tisíci let. Má tedy jít o nejstarší doklad o existenci druhu Homo sapiens. Dosud se předpokládalo, že se moderní lidé objevili na scéně nejvýše před 200 tisíci lety. A to navíc ve východní Africe.

"Média vše silně nadsadila, článek v odborném časopise o ničem takovém nemluví. Dokonce zmiňuje, že zuby mohou patřit i neandrtálci nebo druhu Homo heidelbergensis," podotýká ovšem evoluční antropolog Václav Vančata z Univerzity Karlovy.

Pochybují i samotní objevitelé
Zprávy o "převratném" objevu odkazují na studii, která vyšla v prosincovém čísle časopisu American Journal of Physical Antropology. Jenže jakmile si ji docent Vančata přečetl, začal vše vidět mnohem střízlivěji. Kromě pochybností o tom, komu zuby vlastně patřily, připouští sami autoři, že i datování je velmi nejasné.

"Nalezené zuby podle studie pocházejí ze dvou vrstev, mezi kterými může být časový rozdíl až 150 tisíc let," uvádí Václav Vančata. Jenže jak dále upozorňuje, datování vrstev je neurčité. "Sami autoři připouštějí, že u té starší vůbec neexistuje. U mladší udávají méně než 300 tisíc let, jenže i tady jsou pochybnosti."

Václav Vančata nechápe, proč izraelští vědci nevyužili některou z pokročilých metod pro datování – třeba termoluminiscenci nebo elektronovou spinovou resonanci.

A tak si na "pecku" v podobě moderního člověka z doby před 400 tisíci let budeme muset počkat. Minimálně do chvíle, kdy někdo důkladně prozkoumá a přesně stanoví stáří zubů nalezených v Izraeli.

Autor: Eva Hníková
  • Vybrali jsme pro Vás