Pondělí 27. června 2022, svátek má Ladislav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Věda

Nobelova cena za dýchání buněk. Objev může pomoci při boji proti nádorům

Nobelova cena za fyziologii a medicínu 2019. foto: MAFRA Reprofoto

STOCKHOLM/PRAHA - Trojice oceněných vědců objevila „molekulový vypínač“ pro přenos kyslíku v těle. Objev může pomoci při boji proti nádorům.
  5:00

Popsání nesmírně důležitého mechanismu, jímž buňky reagují na dostupné množství kyslíku ve svém okolí, vyneslo třem vědcům letošní Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu. 

Získali ji Američané William Kaelin a Gregg Semenza a Brit Peter Ratcliffe. Rovným dílem si rozdělí sumu devíti milionů švédských korun, v přepočtu více než 21 milionů českých korun.

Výzkum oceněných vědců už dal základ pro vznik nových protinádorových preparátů, ale očekávání jsou ještě větší. „Objevy letošních laureátů vytvořily cestu pro slibné nové strategie boje proti anémii (chudokrevnosti), nádorům a mnoha dalším onemocněním,“ uvedl ve zprávě zdůvodňující ocenění nobelovský výbor na Institutu Karolinska, který o udělení ceny za lékařství rozhoduje.

Výzkum „dopingového hormonu“

Pro život každého živočicha na Zemi je samozřejmě nesmírně důležitý kyslík. Buňky v těle jej potřebují k tomu, aby ze živin získaných z jídla vytvořily energii nutnou pro své fungování. Hladina i potřeba kyslíku v těle se však může velmi rychle měnit, například při tělesné námaze, ve vyšších nadmořských výškách, ale také po zranění nebo po vzniku krevní sraženiny, jež naruší pohyb krve, která kyslík po těle roznáší.

Vědci už v minulosti popsali, že tělo se snaží na změnu dostupného množství kyslíku pohotově reagovat. Neznali však podstatu tohoto mechanismu, která je v těle řízena na úrovni molekul. Nové poznatky se objevily teprve v devadesátých letech 20. století.

Nobelova cena za dýchání buněk. Objev může pomoci při boji proti nádorům

Semenza a Ratcliffe se soustředili se svými výzkumnými skupinami na hormon erytropoetin (známý pod zkratkou EPO). Zejména pak na gen, který řídí jeho vytváření. EPO podněcuje zvýšenou produkci červených krvinek, které jsou pak schopny nabrat více kyslíku a roznést jej po těle. Farmaceutický průmysl tento hormon vyrábí pro pacienty s nemocnými ledvinami (v nichž EPO přirozeně vzniká), kteří by jinak trpěli chudokrevností. Běžně však lidé tento hormon znají spíše ze sportovních zpráv, protože je oblíbený jako doping.

Oba vědci při svých samostatných výzkumech našli segmenty DNA a popsali proteiny, které reagují na hladinu kyslíku. Jejich poznatky pak podstatně doplnil Kaelin, který pracoval na výzkumu nádorů, jejichž buňky mívají trochu jinou genetickou strukturu, ale jejichž existence také závisí na zásobování kyslíkem.

Záhady kosmu na Nobelovu cenu. Vesmír je tajemnější, než jsme si mysleli

Díky svým výzkumům mohl Kaelin dodat další fakta, takže se oceněným vědcům podařilo popsat „molekulový vypínač“, který ovlivňuje vyšší nebo nižší tvorbu erytropoetinu v těle. Mezitím další výzkumníci objevili na tři stovky jiných genů, jejichž činnost je regulována „molekulovým vypínačem“ popsaným oceněnými vědci.

Některé z těchto genů ovlivňují například tvorbu krevních cév, jiné se uplatňují, když buňky zpracovávají glukózu, další jsou významné pro vývoj embryí a funkci imunitního systému.

Autor:

Nadané děti mají společné rysy. Rodiče to někdy nepoznají, říká expert Mensy

Premium Pouhá dvě promile populace – tedy jenom jeden člověk z pěti set – má IQ vyšší než 150. Zhruba každý padesátý má přes...

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Ekonomie hlouposti: počet hlupáků „v oběhu“ je vyšší, než si myslíte

Premium Hloupí lidé patří ekonomicky k nejnebezpečnějším. Za hloupé je třeba považovat ty, kteří škodí druhým i sobě samým. V...

Právě čtete

      Mohlo by vás zajímat