Středa 12. května 2021svátek má Pankrác 19 °C přeháňky až bouřky Předplatné LN
Lidovky.cz > Orientace > Věda

Nobelova cena za obří disky

Francouz Albert Fert (vlevo) a německý vědec Peter Grünberg se stali letošními držiteli Nobelovy ceny za fyziku. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Francouz Albert Fert (vlevo) a německý vědec Peter Grünberg se stali letošními držiteli Nobelovy ceny za fyziku. | foto: AFP

Vědci, kteří nezávisle na sobě objevili gigantickou magnetorezistenci, si mezi sebou rozdělí letošní Nobelovu cenu za fyziku. Jejich výzkum mimo jiné umožnil enormní zvýšení kapacity pevných disků počítačů.

Nobelova cena za fyziku bývá udělována vědcům, jejichž výzkum je pro běžného smrtelníka velmi abstraktní. Oceněný objev většinou nemá zřejmé praktické uplatnění, a pokud ano, objeví se až v další generaci.

Z tohoto pohledu jsou letošní laureáti Nobelovy ceny, francouzský vědec Albert Fert a v Plzni narozený Němec Peter Grünberg, výjimeční. S produkty založenými na jejich objevu se setkává každý, kdo pracuje s počítačem nebo třeba poslouchá digitálně uloženou hudbu.

Albert Fert a Peter Grünberg objevili nezávisle na sobě efekt nazvaný gigantická magnetorezistence (GMR). Podle zdůvodnění Švédské královské akademie věd lze využití tohoto objevu považovat za jedno z prvních využití nanotechnologie.

Albert Fert z Université ParisSud a Peter Grünberg pracující ve Výzkumném středisku v Jülichu v roce 1988 zjistili, že ve velmi tenkých magnetických vrstvách oddělených nemagnetickým materiálem dochází vlivem působení vnějšího magnetického pole k prudké změně elektrického odporu. Změna vodivosti může být až tisícinásobná.

Informace uložené na miniaturní ploše magnetických vrstev tak mohou být přeměněny na zřetelné elektrické signály, které lze interpretovat jako nuly či jedničky.

Blesková cesta z laboratoří do domácností

Díky tomu bylo možné zkonstruovat čtecí hlavy, které reagují na velmi malé změny magnetického pole. Cesta k další miniaturizaci magnetických záznamových zařízení tak byla otevřená.
 
První čtecí hlava založená na gigantické magnetorezistenci se na trhu objevila v roce 1997, pouhých devět let po publikování objevu. První generace GMR disků dokázala uložit na jeden centimetr čtvereční magnetického média řádově 100 milionů bitů. Nová technologie brzy převládla. Vědci v dalších vývojových laboratořích vyvinuli nové a dokonalejší materiály, než s jakými pracoval Fert s Grünbergem, ale princip zůstává týž. Dnešní disky „napěchují“ na jeden centimetr čtvereční desítky gigabitů. Disk s kapacitou jednoho terabytu se tak dostal mezi spotřební zboží.
 
Přínos objevu GMR přibližuje profesor Ben Murdin z University of Surrey srovnáním: „Bez využití tohoto jevu by nebylo možné uložit na diskový iPod víc než jednu písničku.“
 
Zbývá vysvětlit, proč se využití gigantické magnetorezistence pokládá za průkopnickou aplikaci nanotechnologií. Důvodem je skutečnost, že magnetické i nemagnetické vrstvy nutné pro vznik GMR efektu jsou „tlusté“ jen několik atomů.

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Jsme inspektoři, ohlásili se agenti do Vrbětic. Později se ozval výbuch

Lidé v okolí Vrbětic protestovali po výbuších proti skladu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Přijeli do muničních skladů ve Vrběticích a prokázali se jako zaměstnanci ostravské firmy Imex Group. Jednalo se však o...

Muž z Imex Group: Do beden k odeslání by se ve Vrběticích nikdo nedostal

Vjezd do bývalých muničních skladů ve Vrběticích | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Sklady ve Vrběticích na Zlínsku, které podle českých tajných služeb vyhodili do povětří ruští tajní agenti, měla...

Války budoucnosti mohou probíhat v lidské mysli, říká bezpečnostní analytička

Kristina Soukupová | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Její znalosti sice využívají vojáci a jeden kolega ji prý s nadsázkou navrhl jmenovat čestnou generálkou britské...