Neděle 6. října 2024, svátek má Hanuš
130 let

Lidovky.cz

Nobelovu cenu za chemii získali Švéd, Američan a Turek. Za výzkum oprav DNA

USA

  12:14aktualizováno  12:50
STOCKHOLM - Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Švéd Tomas Lindahl, Američan Paul Modrich a Turek Aziz Sancar za výzkum oprav DNA. Oznámila to ve středu Královská švédská akademie věd. Uvedla, že práce všech tří mužů "poskytuje základní znalosti o tom, jak fungují živé buňky". Jejich výzkum je využíván mimo jiné při vývoji nových způsobů léčby rakoviny, dodala akademie.
Nobelova cena (ilustrační foto)

Nobelova cena (ilustrační foto) foto: wikipedia.com

„DNA je denně bombardována ultrafialovým zářením, kyslíkovými radiály a pořád se poškozuje. Aby se genetická informace udržela v dobrém stavu, musí tam probíhat proces opravy DNA, což je enzymatický proces, který poznává, kdy došlo k poškození,“ uvedl Zdeněk Hostomský, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.

Podobným výzkumem se podle něj zabývá množství lidí, nicméně tři ocenění „se zasloužili významně o pochopení, jak problém opravy DNA funguje na molekulární úrovni“. „Pakliže se DNA nepodaří opravit, může to vést k pokročilejším mutacím, které vedou typicky k rakovině střeva,“ dodal Hostomský s tím, že člověk se může takovému poškozování vyvarovat například vyhýbáním se závadným potravinám. K těm řadí zejména uzeniny a látky používané ke konzervaci masa.

106 Nobelovek za chemii

V loňském roce Nobelovu cenu za chemii obdrželi Američané Eric Betzig a William Moerner a Němec Steran Hell za vývoj mikroskopu s velmi vysokým rozlišením.

Nobelovu cenu za fyziku obdrželi Takaaki Kadžita a Arthur McDonald. Dokázali, že neutrino má hmotu

Mezi lety 1901 a 2014 bylo dosud uděleno celkem 106 Nobelových cen za chemii, v několika letech v období zejména první a druhé světové války nebylo uděleno žádné ocenění. V 63 případech cenu získal jen jeden laureát. Mezi oceněnými byly čtyři ženy.

Jen jediný člověk, britský biochemik Frederick Sander, získal Nobelovu cenu za chemii dvakrát, poprvé v roce 1958, podruhé v roce 1980. Nejmladším držitelem ocenění se stal v roce 1935 francouzský fyzik Frédéric Joliot-Curie, kterému bylo tehdy 35 let. Nejstarším byl v roce 2002 americký profesor analytické chemie John B. Fenn, kterému bylo 85 let. Průměrný věk všech dosavadních laureátů je 58 let.

Finanční odměna i účast na ceremoniálu

Letošní týden vyhlašování Nobelových cen začal v pondělí oznámením Nobelovy ceny za lékařství. Tu dostali tři parazitologové - irský vědec působící v USA William C. Campbell a Japonec Satoši Omura za výzkum hlístic a Číňanka Tchu Jou-jou za výzkum přispívající k léčbě malárie. V úterý byla oznámena cena za fyziku, kterou získali Japonec Takaaki Kadžita a kanadský vědec Arthur B. McDonald za to, že potvrdili proměnlivosst neutrin a dokázali tím, že tyto elementární částice mají hmotu. Ve čtvrtek se svět dozví laureáta ceny za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí bude vyhlášena Nobelova cena za ekonomii.

Nobelovu cenu za lékařství získali tři parazitologové. Přispěli třeba k léčbě malárie

Na vyznamenané kromě osmi milionů švédských korun (více než 23 milionů Kč) čeká i účast na tradičním slavnostním ceremoniálu, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince. Nobelova cena za mír se bude předávat v norském hlavním městě Oslu, ceny za lékařství, ekonomii, fyziku, chemii a literaturu ve Stockholmu.

Laureáti letošní Nobelovy ceny za chemii

Laureáti letošní Nobelovy ceny za chemii

  • Tomas Lindahl (77)
  • Švédský vědec Tomas Lindahl, který se narodil 28. ledna 1938 ve Stockholmu, se zabývá výzkumem rakoviny.
  • Titul PhD a doktorát z medicíny získal v letech 1967 a 1970 na stockholmském Institutu Karolinska.
  • Postgraduálně působil na Princetonské univerzitě a na Rockefellerově univerzitě. Poté odjel do Británie, kde začal působit v organizaci Cancer Research UK, která se zabývá výzkumem rakoviny a také charitativní a osvětovou činností.
  • Nyní působí v několika britských vědeckých institutech, jako například v Institutu Francise Cricka.
  • Za vědeckou činnost obdržel četná ocenění.
  • Paul Lawrence Modrich (69)
  • Americký profesor biochemie na Dukeově univerzitě v Severní Karolíně působí také jako výzkumný pracovník v Lékařském ústavu Howarda Hughese.
  • Narodil se 13. června 1946 v Ratonu, studoval na Massachusettském technologickém institutu (MIT) a v roce 1973 získal doktorát na Stanfordově univerzitě.
  • Obdržel četná ocenění, od roku 1993 je členem americké Národní akademie věd, od roku 2004 též členem Americké akademie věd a umění.
  • Aziz Sancar (69)
  • Turecký vědec, specializující se na opravy DNA, je nyní profesorem biochemie na Univerzitě Severní Karolíny.
  • Narodil se 8. září 1946 ve východotureckém Savuru. Měl sedm sourozenců a v mládí se chtěl spíš věnovat fotbalu. Po studiích na Istanbulské univerzitě získal v roce 1977 doktorát v laboratoři Stana Ruperta.
  • V roce 2005 byl zvolen do americké Národní akademie věd, o rok později obdržel čestný doktorát Bilkentské univerzity v Ankaře.
  • Společně s manželkou Gwen Boles Sancarovou, rovněž profesorkou biochemie, založili centrum Carolina Turk Evi, poskytující zázemí tureckým vědcům a studentům v USA a podporující výměny odborníků mezi oběma zeměmi.
    Autor: