Žijeme v době plastové. Do umělých hmot se oblékáme, spíme v nich, balíme si do nich jídlo i nápoje. Zbytky nejrůznějších plastů už lidským přičiněním pronikly na dno oceánů i na vrcholky velehor. Některé komponenty umělých hmot se uvolňují do životního prostředí a pronikají do těl zvířat i lidí. Řada z nich rozvrací křehkou hormonální rovnováhu a narušuje rozmnožování. Do této kategorie takzvaných endokrinních disruptorů patří i bisfenoly, hojně přidávané do plastů jako tvrdidla.
U nejběžněji používaného bisfenolu A už byly prokázány negativní účinky nejen na rozmnožování, ale třeba i na vývoj mozku nebo na posilování sklonů k obezitě. Přesto zůstává jednou z nejmasověji vyráběných chemikálií. Roční produkce se vyšplhala na čtyři miliony tun. Z toho sto tun se každoročně uvolní do životního prostředí. Bisfenol A je obsažen v plastových obalech potravin, ale třeba i v polymerech používaných pro výplně zubů. Není divu, že ho lze nalézt v organismu 90 procent obyvatel bohatých zemí.
Výroba plastůPři výrobě plastů se jako tvrdidlo používají bisfenoly, obsažené např. v plastových obalech potravin. Dodávají také pevnost recyklovanému papíru nebo bankovkám, přidávají se též do papíru, na který se tisknou účtenky v obchodech. Bisfenol A Nejběžněji používaný bisfenol má negativní vliv na rozmnožování, na vývoj mozku i na posilování sklonů k obezitě. Bisfenol S Od něj se čekalo, že bezpečně nahradí bisfenol A. Avšak nynější studie českých vědců ukazuje, že i v malých koncentracích poškozuje jemná vlákna v savčím vajíčku a brání rozmnožování. V samičím vajíčku prasete (na snímku z fluorescenčního mikroskopu) je dědičná informace (modře) pravidelně uspořádána pomocí vláken tzv. dělícího vřeténka (zeleně). Po oplození spermií se vajíčko dál vyvíjí a vzniká embryo. Prasečí vajíčko (na dolním snímku z optického mikroskopu) je obklopeno masou buněk, které ho chrání a vyživují. V mnoha ohledech se podobá lidskému. V přítomnosti i velmi nízkých koncentrací bisfenolu S dochází k „zamotání“ vláken dělícího vřeténka (zeleně) a dědičná informace (modře) je uspořádána chaoticky. Z takového vajíčka životaschopné embryo nevznikne. |
Řada výrobců od používání bisfenolu A upouští a své výrobky označuje jako „BPA-free“ čili „prosté bisfenolu A“. Čeští vědci v čele s Terezou Žalmanovou a Kristýnou Hoškovou z České zemědělské univerzity v Praze si položili otázku, čím výrobci plastů bisfenol A nahradili. V řadě případů jej zastoupila blízce příbuzná molekula bisfenolu S. O jejích účincích na zdraví zvířat a lidí se ví jen málo. Ve spolupráci s vědci z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni a z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi proto Žalmanová s Hoškovou prověřily účinky bisfenolu S na zrání vajíček prasete. Výsledky publikované ve vědeckém časopise Scientific Reports varují. Chaos ve vajíčkách
Prasečí vajíčko se v mnoha ohledech podobá lidskému. Zjištění českých vědců, že bisfenol S za svým neblaze proslulým předchůdcem bisfenolem A v ničem nezaostává, tak nelze brát na lehkou váhu. Vajíčka prasete i člověka se připravují na oplození spermií prakticky totožným procesem zrání, které trvá jak u lidí, tak u prasat kolem 46 hodin. Vajíčko při něm rozdělí svou dědičnou informaci na polovinu. Žalmanová s Hoškovou usvědčily bisfenol S z rozvratu dělení dědičné informace ve vajíčku. I ve velmi nízkých koncentracích, jaké byly naměřeny v krvi obyvatel ekonomicky vyspělých zemí, poškozuje bisfenol S jemná vlákna, s jejichž pomocí vajíčka dělí dědičnou informaci na poloviny. Propuká genetický chaos.
„Vajíčko vystavené účinkům bisfenolu S končí zrání často ve stavu, jaký vylučuje vznik životaschopného embrya,“ říká Tereza Žalmanová.
Není to zdaleka jediný defekt páchaný bisfenolem S. Vajíčko je vybaveno zásobou molekul kyseliny ribonukleové čili RNA. Řetězce RNA vystupují v roli „výrobních výkresů“, podle kterých si vajíčko vyrábí potřebné bílkoviny. Pod vlivem bisfenolu S však některé molekuly RNA z vajíčka mizí. To je závažné zjištění, protože zrající vajíčko už si nové „výrobní výkresy“ pořídit neumí.
„Vajíčko se dostává do podobné situace, jako kdyby se v dílně ztratila dokumentace potřebná pro výrobu,“ přibližuje neblahý efekt bisfenolu S Kristýna Hošková. Bisfenoly působí na organismy podobně jako samičí pohlavní hormony estrogeny. Vědci zjistili, že si vajíčko savců bisfenol S s hormony skutečně plete. V reakci na tuto chemikáliimění produkci a rozmístění bílkovin, jež slouží jako antény pro zachycení signálu estrogenů produkovaných organismem. Přirozený tok „hormonálních informací“ do vajíčka je tím vážně narušen.
Opomenuté studie
„Bisfenol S a další hormonální disruptory jsou záludné v tom, že se jejich razantní účinky často projevují i při velmi nízkých koncentracích,“ přibližuje rizika Jan Nevoral z Biomedicínského centra Lékařské fakulty v Plzni.
Řada výrobků označených jako „BPA-free“ sice neobsahuje bisfenol A, ale rozhodně nejsou prosté bisfenolů. „Profláknutou“ chemikálii v tichosti nahrazuje „bílý kůň“ bisfenol S. Ten dodává pevnost například recyklovanému papíru nebo bankovkám. Přidává se i do papíru, na nějž se tisknou účtenky z pokladen v obchodech. Když bereme takový papír do prstů, vstupuje nám bisfenol S v malých množstvích do těla přes kůži.
Jeho příliv ještě zesílí, když si předtím umyjeme ruce běžně používanými tekutými mýdly. S bisfenolem S se můžeme potkat v mnoha dalších předmětech každodenní potřeby. Studie českých vědců poprvé demonstruje, že tato látka je nebezpečná i pro vajíčka savců, a může tedy narušovat plodnost lidí.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin vyhlásil v roce 2015 bisfenol A za látku, která neškodí lidskému zdraví. K podobnému závěru došel i americký Úřad pro potraviny a léčiva. Oba úřady berou v potaz jen tradičně provedené studie. Když například v roce 2014 hodnotil Úřad pro potraviny a léčiva bezpečnost bisfenolu A, zohlednil ze 165 dostupných vědeckých studií pouze čtyři. Z nich byla minimálně polovina provedena soukromými laboratořemi na zakázku výrobců plastů. Tyto studie žádná rizika neodhalily, a úřad tak dal bisfenolu A zelenou. Mnohé z nezohledněných studií podobně jako nová publikace českých vědců dokazují, že bisfenoly zasahují do hormonální rovnováhy živočichů i v extrémně nízkých koncentracích, považovaných oficiálně za bezpečné.
