Sami možná nebyli velcí, zato vzbudili velký ohlas a stali se předmětem největšího sporu v současné antropologii. Nová zápletka v příběhu „hobitů“ z ostrova Flores dost možná ukazuje, že tihle tvorové s hlavou o velikosti grapefruitu patřili do uzavřené skupiny hominidů s rodinnou tradicí výroby nástrojů, která je stará více než 800 tisíc let.
| Vědci v ringu aneb trpaslík dvakrát jinak |
| Odborníky, kteří se nálezem kostí trpasličího člověka z roku 2004 vážně zabývají, rozděluje na dva tábory odpověď na jednu otázku: byl „hobit“ nemocný Homo sapiens? Přiblížíme vám názory dvou „protivníků“, kteří o dané otázce publikovali studie v odborném časopise Nature. ANO, byl nemocný, říká Robert Martin z Fieldova muzea v Chicagu. „Kdyby zůstal zachován poměr velikosti těla a mozku a „hobit“ pocházel z 60 kg vážícího Homo erectus, musela by se jeho celková hmotnost snížit asi na dva kilogramy. Velikostí by se tedy blížil domácí kočce. Proto si myslím, že šlo o mikrocefalii (tj. chorobné zmenšení mozku). 75 procent takto postižených sice zemře před porodem, ale někteří se dožívají slušného věku,“ říká Martin, který nález považuje za anomálii. NE, jde o nový druh, říká Dean Falk z Floridské státní univerzity. „Při takové poruše se změní velikost mozku, ale ne jeho tvar. U Homo floresiensis máme znaky, které modernímu člověku chybí. Nemůžete se dívat jen na velikost, ale i na tvar, na „konstrukci“. Tenhle mozek je malý, ale specializovaný.“ |
Stáří nálezů je více než 700 tisíc let. Jejich tvůrcem byl tedy nejspíše Homo erectus, protože podle našich znalostí v té době nebyl nikdo jiný, kdo by byl takového výkonu schopen.
Přitom jde však o podobnou technologii, jakou jsou vyrobeny nástroje nalezené spolu s kostrou „hobitů“. Brumm se svými kolegy tedy spekulují, že obě skupiny nástrojů jsou výrazem jediné výrobní tradice. „Hobiti“ se naučili výrobu nástrojů od Homo erectus.
Ale je tu problém s časem. „Hobití“ nástroje pocházejí z doby mezi 90 tisíci až 13 tisíci lety. Adam Brumm tedy své nálezy zařadil do doby o několik set tisíc let starší. Kritici už se nechali slyšet, že časové rozmezí je příliš velké, než abychom mohli obě sady nástrojů srovnávat.
Ale nemusí to nutně znamenat konec hypotézy o spojitosti mezi „hobity“ a Homo erectus. Stále ještě není zcela ze hry vyřazena hypotéza, že první je potomkem druhého. Technologie výroby nástrojů by se tak dědila v „rodině“, v jediné linii. A vzhledem k tomu, že byl Homo erectus mnohem větší než „hobit“, oněch více než půl milionu let se zastáncům téhle teorie hodí. Tak radikální zmenšení (pokud tedy nastalo) si jistě žádalo mnoho času.
Většina argumentů má jednu vadu: nejsou pro ně jasné důkazy. Například lebka „hobita“ je známa jenom jediná. Tvrzení nezatížená důkazy se snadno rozletí k výšinám fantazie. A hobiti (aspoň ti Tolkienovi) létají neradi.
