Poslouchání rádiových vln zatím žádné přesvědčivé důkazy o inteligentním životě ve vesmíru nepřineslo. Nyní tři týmy astronomů přicházejí s novou strategií – chtějí najít sídla mimozemšťanů u vzdálených hvězd pomocí kosmických dalekohledů. Informoval o tom časopis New Scientist.
ČTĚTE TAKÉ: |
Na první pohled to zní šíleně. I proto nebude žádný ze tří projektů financován z veřejných zdrojů. Podpoří je Nadace Johna Templetona, amerického miliardáře a filantropa, který zemřel v roce 2008. Nadace podporuje vybrané vědecké projekty založené na spekulativních předpokladech. A právě do této kategorie nový způsob pátrání po mimozemšťanech bezesporu patří. Vědci totiž budou hledat obří stavby, které mohly postavit vyspělé civilizace.
Vychází z myšlenky, kterou zveřejnil už v 60. letech minulého století dnes devětaosmdesátiletý fyzik a matematik Freeman Dyson. Podle něj se každá technicky vyspělá civilizace dostane do bodu, kdy jí nebudou stačit energetické zdroje na planetě, kterou obývá. Logicky pak začne ve větší míře využívat energii své domovské hvězdy.
Obestavěná hvězda
Taková civilizace by mohla celou hvězdu obklopit solárními panely, které by energii dodávaly. Jak toho docílit? Jednou možností je obklopit celou hvězdu obrovskou uzavřenou koulí, i když sám Dyson připouští, že taková konstrukce by byla gravitačně nestabilní. Schůdnější by bylo obklopit hvězdu soustavou menších orbitálních družic se solárními panely.
Tato představa se vžila, především mezi milovníky sci-fi, pod názvem Dysonovy sféry. A právě je chtějí nyní astronomové hledat. Ani to není zcela nová myšlenka. I v případě, že sféra hvězdu zcela zastíní a nebude vidět, ze zadní strany panelů bude unikat část tepla. To můžeme zachytit jako infračervené záření.
Výhodou je, že astronomové nepotřebují počáteční investice v řádu milionů dolarů, jejich rozpočet se pohybuje ve stovkách tisíc. Infračervené dalekohledy už totiž na oběžné dráze Země máme, používají se k běžným astronomickým pozorováním. Stačí tedy vzít jejich data a začít v nich hledat to, co jsme v nich dosud nehledali. Tedy „neviditelné“ hvězdy, které vyzařují teplo.
Jak ale poznat, že se opravdu jedná o Dysonovu sféru? Podobný efekt může vzniknout i přirozeně – některé hvězdy jsou obklopeny oblaky plynu a prachu. „Klíčem pro nás bude složení infračerveného spektra. Když záření prochází prachem, minerály zanechají v jeho spektru jasné signály. Naopak odpadní teplo z Dysonovy sféry by bylo celkem nudné. Právě takové signály budeme hledat – čím nudnější, tím lepší,“ říká Matt Povich z Kalifornské státní polytechnické univerzity v Pomoně.
PODÍVEJTE SE: |
Podílí se na projektu, který se zaměří na data z infračervených kosmických družic WISE a Spitzer. „Pokud by byla hvězda o velikosti Slunce zcela zakryta Dysonovou sférou, její tepelné záření odhalíme pomocí těchto družic kdekoliv v naší galaxii,“ tvrdí Povich.
Jason Wright z Pensylvánské státní univerzity jde ještě dál – předpokládá, že vyspělá civilizace, která by zvládla postavit infrastrukturu kolem hvězdy, by dokázala i cestovat mezi hvězdami, takže by mohla kolonizovat celou galaxii. Chce proto v datech ze zmíněných družic hledat i celé galaxie, které jsou pro optické dalekohledy neviditelné, ale přesto vyzařují teplo.
Kepler odhalí nejen planety
Další týmy zvolily jiný přístup. Chtějí se zaměřit na data z kosmického dalekohledu Kepler, který monitoruje zhruba 150 000 hvězd v naší galaxii. Sleduje změny jejich jasu a odhaluje planety, které pravidelně přecházejí přes kotouč hvězdy.
V posledních týdnech se Kepler potýká s technickými problémy, ale i tak stihl za tři roky zaznamenat spoustu dat, do kterých se mohou vědci znovu ponořit a hledat Dysonovy sféry – takové, které hvězdu nezastínily úplně. Mohou být uspořádány třeba v prstenci nebo v soustavě prstenců. „Chceme se zaměřit na jakékoliv anomálie, které nejde vysvětlit přirozeným způsobem,“ vysvětluje Andrew Howard z Havajské univerzity.
Lucianne Walkowiczová z Princetonské univerzity připouští i myšlenku, že vyspělá civilizace by mohla manipulovat se samotnou hvězdou, aby z ní dostala co nejvíc energie nebo prodloužila její život. „Víme, jak vypadají skvrny a erupce hvězd. Budeme proto hledat cokoliv, co nepůjde vysvětlit běžnými astrofyzikálními teoriemi,“ říká.
Nicméně astronomové ze všech týmů se shodují, že hledání Dysonových sfér není jedinou motivací. „Je to pro nás skvělá příležitost projít obrovské množství dat a podívat se, co všechno se kolem hvězd děje,“ uzavírá Matt Povich.
