Ovlivňuje covid náš mozek?
První studie objevuje spojitost mezi nákazou a dysfunkcemi mozku. Odborníci, kteří sledovali od března dlouhodobý průběh nemoci u 509 hospitalizovaných pacientů, zaznamenali, že u třetiny z nich byly pozorovatelné změny ve fungování mozku, pacienti měli „neurologické příznaky“. U části se dokonce projevily dlouhodobé zdravotní problémy po propuštění z nemocnice, uvádí list The New York Times.
Nekomentujte závažnost covidu, vzkazují Pirkovi, Šmuclerovi a spol. experti, kteří zachraňují životy |
Dysfunkce mozku se mohou týkat běžných potíží typu problémů se soustředěním či krátkodobou pamětí. Zároveň ale může jít o vážnější neurologické poruchy, jako jsou závratě, zhoršené vědomí, záchvaty, nevědomé stavy podobné kómatu a podobně. Řadu těchto projevů zaznamenali odborníci u třetiny hospitalizovaných.
Studie dále prokázala, že ti, kdo mají neurologické příznaky, mají výrazně horší průběh choroby. Tito pacienti zůstávali v nemocnici třikrát déle než ti bez neurologických příznaků. Poté, co byli propuštěni z nemocnice, 32 procent z nich mělo problém se zvládáním běžných aktivit, jako je vaření či placení daní. U osob, které uvedly, že mají tyto symptomy, byla podle studie sedmkrát větší pravděpodobnost, že po hospitalizaci s covidem zemřou.
Lékaři zdůrazňují, že výzkum nepřináší přímý důkaz o útoku viru na mozek nakažených. Studie ale s jistotou ukazuje, že mentální změny mohou být upozorněním na to, že u pacienta může dojít k těžšímu průběhu a dlouhodobějším problémům i po vyléčení.
Jak dlouho vydrží na pokožce?
Na polích vědeckého výzkumu došlo v poslední době i k dalším novým zjištěním ohledně covidu, informovala agentura Reuters. Japonští vědci například zjistili, že virus SARS-CoV-2 vydrží za ideálních podmínek na lidské kůži více než devět hodin. Pro srovnání, chřipkový virus typu A vydrží na pokožce méně než dvě hodiny. Oba viry byly zneškodněny dezinfekcí s minimálně 80procentním obsahem alkoholu za 15 vteřin.
Česko uvolnilo 150 milionů korun na pořízení tří milionů dávek vakcíny. Jde o téměř polovinu z unijního balíku |
Vědecké studie prokázaly, že nový koronavirus se přenáší majoritně prostřednictvím aerosolů a kapének. Autoři tohoto výzkumu publikovaného v časopise Clinical Infectious Diseases uzavírají své sdělení tím, že správná hygiena brání šíření nákazy.
Dusíme se v roušce?
Američtí výzkumníci zase prokázali, že rouška sice může být nepohodlná na nošení, nicméně neomezuje tok kyslíku do plic, a to ani u osob s těžkými plicními chorobami.
Podrobili 15 zdravých lékařů a 15 veteránů se silně poškozenými plícemi šestiminutové chůzi po tvrdém povrchu. Výsledkem bylo, že ani jedna skupina nevykazovala významné změny ve výměně tělních plynů, a to ani hned po testu, ani 30 minut poté. Vědci tedy nabízejí jiná vysvětlení: ochrana úst a nosu způsobuje nepříjemný pocit drážděním citlivých obličejových nervů, ohříváním vdechovaného vzduchu či vyvoláváním pocitu klaustrofobie.
Zpěv hraje koronaviru do noty, zákaz je na místě. Klíčové je namáhání hlasivek, vysvětluje hygienička Jágrová |
Finští badatelé zjistili, že lidé trpící syndromem obstrukční spánkové apnoe, který se v noci projevuje chrápáním a zástavami dechu a přes den zvýšenou spavostí a mikrospánky, měli pětkrát vyšší šanci projít si těžkým průběhem covidu. Syndrom je často spojován s dalšími zdravotními problémy, jako je obezita, vysoký krevní tlak, srdeční choroby či cukrovka, což jsou další nemoci, které zvyšují zdravotní rizika při infekci virem SARS-CoV-2.
