Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

EU hlídá trh s výzkumem. ČR v plánech obchodování s výzkumem narazila

Věda

  13:13
PRAHA - Špičková vědecká centra, která buduje stát, počítala s tím, že by až třetinu svých příjmů získávala ze spolupráce s firmami. Nová evropská legislativa ale navrhuje omezení maximálně na 15 procent z ročního obratu, aby se trh s výzkumem nedeformoval. ČR nyní s Evropskou komisí vyjednává o zvýšení hranice.
V laboratoři (ilustrační foto)

V laboratoři (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Změna podmínek a jejich zpřísnění může podle kritiků způsobit komplikace. Poškodí hlavně centra, která s příjmy ze soukromých zdrojů počítala, tvrdí prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus. "Vznikne tady díra zhruba 15 procent příjmů výzkumných organizací, které si měly shánět volně na trhu," řekl.

ČTĚTE TAKÉ:

Od 1. července mají platit nové evropské předpisy a zásadně změní pravidla pro poskytování státní podpory na výzkum. Stanovují mimo jiné i podmínky, které subjekty musejí splnit, aby získaly statut výzkumné organizace. U projektů v Operačním programu Výzkum a vývoj pro inovace jde o více než tři desítky výzkumných center. Platí to i pro velké projekty, jako je například superlaser ELI v Dolních Břežanech u Prahy.

Patnáct procent omezení z ročních příjmů se podle ministerstva školství vztahuje obecně k hospodářským činnostem organizací, jednou z nich je i "výzkum na objednávku". Centrům byly přitom stanoveny poměrně ambiciózní cíle ohledně hodnot dosahovaného smluvního výzkumu. K jejich naplnění se centra zavázala a jsou ukotveny v rozhodnutí o poskytnutí dotace.

"Centra by měla získávat ze smluvního výzkumu od firem prostředků co nejvíce, ale současně ne příliš. Je to částečně protichůdný požadavek, ale logiku má," tvrdí Radek Melichar z tiskového oddělení MŠMT. Pokud by hlavním cílem výzkumného centra byl výzkum pro firmy za účelem zisku, nešlo by o výzkumnou organizaci, ale o podnik. Nárok na dotace by pak měl omezený tak, aby nedošlo k narušení trhu.

Problém s legistativou EU netrápí jen ČR

Tento problém pálí nejen ČR, ale i silnější hráče na evropském poli, uvedl Karel Oliva z vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Nyní je sice v připomínkovém řízení zákon 130 o podpoře výzkumu, mění ale jen drobnosti a evropská směrnice v něm zatím chybí.

Aby centra efektivně fungovala, měla by podle Krause ze spolupráce s firmami mít ideálně třetinu příjmů. "Ve stagnujícím rozpočtu na výzkum nejsou peníze na to, aby centra byla financována," řekl. Peníze státu na provoz center chybí už teď, ročně kolem pěti miliard.

Pro Středoevropský technologický institut Masarykovy univerzity (CEITEC MU) tím nejsou podle operačního ředitele Jiřího Nantla ohroženy závazky vůči evropským fondům. Jde ale o další znevýhodnění při využívání budované infrastruktury.

Rakousko a Německo mají takzvané programy kolaborativního výzkumu, který je sice garantovaný státem, ale musí do něj přispívat firmy až 50 procenty nákladů na projekty. "Okolní země jsou na to připraveny, ale my absolutně ne," zdůraznil Kraus. Paradoxní podle něj je, že firmy mohou od letošního roku kupovat výzkum a vývoj jako odpočitatelnou položku z daní. Neví ale, jak to bude možné, když instituce budou mít omezenou možnost spolupráce.

Autoři: ,