Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Obří lidoop žil milion let

Věda

  12:02
TORONTO - Kanadskému vědci se podařilo určit přesnou dobu, ve které na Zemi žili obrovští lidoopi. Třímetrový druh Gigantopithecus blacki, vážící přes půl tuny obýval Zemi souběžně s lidmi po celý milion let. Naštěstí pro ně byl jejich vzdálený příbuzný býložravec, jehož nejoblíbenější pochoutkou byly nejspíš bambusové výhonky.

Lebka opice. foto: Reprofoto

Badatelé se o existenci druhu gigantopithecus dozvěděli ve 30. letech minulého století, když objevitel holandsko-německého původu, profesor von Koenigswald, mezi tisíci zubů zakoupených v Hongkongu a jinde získal postupně čtyři stoličky, které se velikostí nápadně lišily od zubů všech žijících i vyhynulých primátů.

Byly totiž doslova obrovské. Obvod korunek měly šestkrát větší než obvod korunky odpovídajících zubů člověka a více než dvakrát větší než obvod zubů dospělé gorily.
Z velikosti nalezených stoliček a později objevené čelisti gigantopitéka vědci odhadli jeho velikost a stavbu těla.

Obr možná potkával lidi
Podle nové studie geochronologa Jacka Rinka z Ontarijské McMaster University největší primát všech dob vyhynul před pouhými 100 000 lety. Po stepích dnešní čínské autonomní oblasti Kuang-si se prý procházel milion let. Je tedy možné, že se tu potkával s tehdejšími lidmi - zástupci druhu Homo erectus, jehož kosterní pozůstatky byly nalezeny právě v Číně, na Jávě, v Africe, ale dokonce i v Evropě.

„Podařilo se nám doplnit chybějící kousek skládanky - určit, kdy gigantopithecus žil,“ říká Rink. „Je to primát, který žil době, kdy lidský druh procházel největší evoluční proměnou,“ dodává Rink.

Obrovský lidoop se specializoval na život ve stepi mezi typickými strmými skalnatými horskými útvary. Úkryt pravděpodobně vyhledával v jeskyních či v hustém porostu. Kvůli této specializaci však gigantopiték nepřežil změny, ke kterým došlo na asijském kontinentě během pleistocénu (poslední 2 mil. let).

Byl totiž tak dokonale přizpůsobený svému prostředí, že se na jeho změnu už nedokázal adaptovat. Okolo gigantopitéka zůstává ještě spousta nezodpovězených otázek. Vědci bez nálezů dalších částí kostry nejsou schopni jednoznačně určit, zda se pohyboval po dvou, či po čtyřech.

Kolébka mýtů
Právě obřího čínského lidoopa někteří vědci považují za základ legend kolujících o himálajském sněžném muži, tvorovi zvaném „bigfoot“ (velká noha) či „seskvečovi“ jehož si severoameričtí indiáni tesají na své totemy.

Podle některých teorií mohl gigantopiték přes pevninský most, existující kdysi v místech dnešní Beringovy úžiny, přejít z Asie i na severoamerický kontinent. Zobrazení seskveče na totemech tak slouží dnes kryptozoologům jako vodítko k tomu, aby zjistili, v jakých oblastech se mohl gigantopiték vyskytovat a kde by po něm měli pátrat.

Autor: