Ve středu hlavního města aztécké říše Tenochtitlanu se tyčil nejdůležitější chrám, označovaný jako Templo Mayor. Stál na vrcholu pyramidy vysoké přibližně šedesát metrů. Chrám spolu s velkou částí města zničili v roce 1521 španělští conquistadoři, vedení proslulým Hernánem Cortésem.
Na troskách Tenochtitlanu vyrostlo dnešní Mexico City. Koloniální budovy Španělé často stavěli z materiálu aztéckých staveb, proto se mnoho památek nezachovalo. Zbytky pyramidy stojí v samém centru dvacetimilionového Mexico City.
A právě při základech pyramidy učinili archeologové objev označovaný za nejdůležitější od roku 1978, kdy dělníci pracující na výkopech pro rozvod elektřiny narazili na osmitunový reliéf aztécké bohyně. Tentokrát vykopávky odhalily oltář z patnáctého století a obří kamennou desku - součásti chrámu založeného roku 1375.
Velký den pro archeology
Na oltáři je zpodobněn bůh deště Tlaloc spolu s dalším důležitým božstvem, které mělo vztah k zemědělství. Druhý objekt, téměř čtyřmetrový kamenný monolit, je ještě stále zčásti pod zemí, na jeho odkrytí archeologové pracují. Domnívají se, že nejspíš tvořil část vchodu do podzemní komory.
„Jde o velmi významný nález, největší, jaký jsme učinili za posledních 28 let,“ prohlásil ve středu starosta Mexico City Alejandro Encinas. Aztékové měli na zápis do historie jen zhruba tři století. Z původně nevýznamného kmene vznikla říše, která dominovala celé Střední Americe. Po příchodu Evropanů se aztécké impérium bleskově zhroutilo.
Podstatný podíl na tom mělo i jejich náboženství. Španělé, horliví katolíci, památky připomínající původní víru likvidovali velmi důkladně. Proto mexická veřejnost čeká na výsledky vykopávek s velkým napětím.
