Tým vedený Andrewem Schwartzem z Pittsburské univerzity v americkém státě Pensylvánie ošetřoval 52letou ženu, která v důsledku onemocnění nervové soustavy už léta nemohla hýbat rukama ani nohama. Do motorického centra v mozku jí byly voperovány dvě mikroelektrody, ty pak byly spojeny s umělou paží a rukou pohyblivou všemi směry a plně pohyblivými umělými prsty.
Už dva dny po operaci mohla žena touto paží volně hýbat - jen pomocí myšlenek, napsali vědci. Po více než tříměsíčním tréninku prý dokázala plnit určité úchopové úkoly na víc než 90 procent. Její pohyby přitom byly stále rychlejší a efektivnější. Žádné vedlejší účinky nenastaly.
Příštím krokem bude přivádět také senzorické impulzy z umělé ruky zpátky člověku, uvádí se v odborném magazínu. V doprovodném komentáři ke studii napsal Grégoire Courtine ze švýcarské polytechnické školy v Lausanne: "I když je před námi ještě hodně výzev, blíží se tyto systémy rychle bodu klinického využívání."
