Středa 5. října 2022, svátek má Eliška
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Věda

Očkování má zastavit alzheimera. Nová látka slibuje průlom v léčbě

Sestřička pomáhá pacientce - ilustrační foto. foto: ČTK

Nová očkovací látka cílí hned na dvě molekuly, jež se podílejí na vzniku Alzheimerovy choroby, a slibuje průlom v marném boji s jedním z nejrozšířenějších onemocnění mozku.
  5:37

V posledních letech zklamalo ve finálních klinických testech hned několik nadějných léků proti Alzheimerově chorobě. Přesto zůstává vývoj léku proti tomuto neurodegenerativnímu onemocnění vysoko na žebříčku priorit biomedicínského výzkumu.

Alzheimerova choroba je pro současný svět jako epidemie, ale dokážeme ji zastavit, říká neurolog Tolar

Alzheimerova choroba představuje pro medicínu tvrdý oříšek. V časné fázi rozvoje se obtížně diagnostikuje. Není známa prevence a zatím je nevyléčitelná. Má na svědomí dvě třetiny případů demence a dnes s ní ve světě žije asi třiatřicet milionů lidí. Podle prognóz Světové zdravotnické organizace jí bude v roce 2030 trpět 50 milionů obyvatel planety a do roku 2050 stoupne jejich počet k 90 milionům.

Lékaři vedení Mathewem Blurton-Jonesem z Kalifornské univerzity v americkém Irvinu se rozhodli mobilizovat proti Alzheimerově nemoci imunitní systém pacientů. Ve spolupráci s vědci z australské Flindersovy univerzity vyvinuli vakcínu, která útočí hned na dvou frontách. Výsledky studie, ve které vakcína zabránila propuknutí Alzheimerovy choroby u myší, zveřejnil lékařský časopis Alzheimer’s Research & Therapy. Klinické zkoušky na pacientech by mohly podle Nikolaie Petrovskyho z Flindersovy univerzity začít do dvou let.

Beta, nebo tau?

Při Alzheimerově chorobě se v nervové tkáni mozku hromadí dvě látky. Tou první jsou řetězce tvořené zhruba čtyřiceti aminokyselinami označované jako amyloid beta. Tou druhou jsou vlákna vznikající z proteinu tau, který tvoří u zdravých lidí nedílnou součást nervových buněk. V mozku obětí Alzheimerovy choroby se formují tzv. amyloidní plaky – útvary s jádrem z amyloidu beta a obalem z vláken proteinu tau.

Vědci se v názorech na jejich roli neshodnou. Tradičně byl považován za klíčový spouštěč onemocnění amyloid beta. Na vlákna proteinu tau vědci nahlíželi jako na „náhrobky“ buněk, jež zahubil nahromaděný amyloid. Dnes jsou ale k dispozici důkazy o významné roli proteinu tau. Někteří vědci vidí hlavní příčinu choroby ve vzniku vláken z tohoto proteinu a hromadění amyloidu beta vnímají naopak jako následnou reakci mozku na chorobný proces.

Alzheimerova nemoc

Ve prospěch této teorie svědčí i nedávno zveřejněná studie amerického týmu vedeného Gilem Rabinovicim z Kalifornské univerzity v San Francisku, ve které se poprvé podařilo sledovat hromadění proteinu tau a amyloidu beta v mozku pacientů v počátečních fázích Alzheimerovy choroby. Rabinovici a jeho kolegové zjistili, že choroba devastuje mozek největší měrou tam, kde se v nervové tkáni nahromadil protein tau. V místech, kde přibýval především amyloid beta, mozek tak rozsáhlé škody neutrpěl.

„Nikdo z nás nepochybuje, že amyloid hraje při vzniku Alzheimerovy choroby svou roli, ale hromadící se poznatky o proteinu tau mění náš názor na to, co Alzheimerovu chorobu skutečně spouští,“ říká Rabinoviciho spolupracovník Renaud La Joie.

Myši s lidskou chorobou

Mezi léky, jež zklamaly v klinických testech, byly často ty, které cílily na amyloid beta. Řada vědeckých týmů proto vsází na léky zaměřené proti tvorbě vláken z proteinu tau. I tento výzkumný směr však už má na svém kontě významné prohry. Při klinických testech nadějného léku TRx0237, který brání tvorbě vláken z proteinu tau, se stav pacientů s lehkou či středně těžkou Alzheimerovou chorobou nijak nezlepšil.

Svitla šance pro lidi s alzheimerem? Český neurolog testuje v Motole unikátní lék, studie potrvá dva roky

Tým Blurtona-Jonese se ve spolupráci s Petrovskyho australským týmem rozhodl zacílit léčbu jak na amyloid beta, tak i protein tau. V klíčovém testu použili geneticky modifikované myši, do jejichž dědičné informace vnesli genoví inženýři lidský gen pro protein tau s poškozením, které u člověka silně zvyšuje riziko tvorby nebezpečných vláken typických pro Alzheimerovu chorobu. Zároveň zabudovali do DNA myší i dva geny s poškozením, které má u lidí za následek hromadění amyloidu beta v nervové tkáni mozku. Zvířata s takto pozměněnou dědičnou informací trpí neurodegenerativním onemocněním nápadně podobným lidské Alzheimerově chorobě.

Myši dostaly injekci vakcíny, která vyvolává tvorbu protilátek jak proti proteinu tau, tak proti amyloidu beta. Pro účinek očkovací látky se ukázalo jako klíčové adjuvans AdvaxCpG vyvinuté v australské laboratoři Nikolaie Petrovskyho. Tato látka působí jako zesilovač imunitní odpovědi na podanou vakcínu.

Preventivní očkování?

Zvířata léčená vakcínou si vytvářela dostatek protilátek proti amyloidu beta i proti proteinu tau. Ty pak zabránily vzniku amyloidních plaků tvořených amyloidem beta a vlákny proteinu tau. Očkovací látka jasně prokázala schopnost „vymést“ z nemocného mozku oba hlavní „škůdce“ podílející se na vzniku Alzheimerovy choroby. Podle autorů studie je vakcína s to burcovat podobným způsobem také imunitní systém široké lidské populace.

V Nepomuku se otevře zařízení pro lidi s Alzheimerovou chorobou

Cílem Nikolaie Petrovskyho a Mathewa Blurton-Jonese je vyvinout vakcínu, která by se dala využít k léčbě pacientů, které již Alzheimerova choroba postihla, ale působila by i preventivně. Očkování by člověk podstoupil ještě ve věku, kdy mu nemoc nehrozí, a riziko pozdějšího propuknutí nemoci by se tím výrazně zredukovalo nebo dokonce vyloučilo.

Dnes je k dispozici protilátka s označením aducanumab, která je zacílena proti amyloidu beta a měla by brzdit progres Alzheimerovy choroby. O její efektivitě však panují pochyby a k prevenci choroby se nehodí. I proto, že ji pacienti musejí dostávat injekčně ve velkých dávkách nejméně jednou měsíčně.

Autor:

Většina vlád selže. Mladí se do deseti let chopí revoluce, soudí Cílek

Premium Václav Cílek, geolog a klimatolog, věří, že se blížíme k civilizačnímu zlomu. Ústí k němu nabalující se krize a vidina...

Jak přestat chrápat. Pomoct může i tenisový míček, říká primář Jirák

Premium Chrápání postihuje zhruba 57 procent mužů a 40 procent žen. Kdy může být chrápání signálem vážného problému? A co to je...

Mužské sny. Po čem muži doopravdy touží a co si radši nechají ujít

Premium My ženy si ve svých hlavách dokážeme utvořit dokonalé scénáře a domněnky, které jsou ovšem mnohdy vzdálené realitě....

Pečujte o své zdraví těmi nejčerstvějšími omega-3 na světě
Pečujte o své zdraví těmi nejčerstvějšími omega-3 na světě

V Norsku, zemi lososů, se nepoužívá výraz šťastný jako blecha, ale šťastný jako losos. I vy teď můžete ochutnat nejprodávanější omega-3, které...

Mohlo by vás zajímat