Implantáty vysílají elektrické impulzy do částí mozku, čímž například přispívají k léčbě Parkinsonovy nemoci, esenciálního tremoru, depresí nebo obsedantně-kompulsivní poruchy. Software lékařům a pacientům umožňuje upravovat nastavení zařízení pomocí tabletů a mobilních telefonů prostřednictvím bluetooth.
O naší hmotnosti rozhoduje mozek. Za co všechno může hlava? |
Odborníci ale našli řadu existujících nebo potenciálních slabin, které by mohli zneužít hackeři. Patří mezi ně zranitelná připojená infrastruktura, přičemž chyby v internetové platformě pro správu zařízení by mohly způsobit, že by se útočníci dostali k osobním údajům a lékařské dokumentaci.
Pacienty pak mohl také ohrozit nechráněný a nešifrovaný přenos dat mezi implantátem, programovacím softwarem a jakoukoli další připojenou sítí. „Jakákoliv manipulace s přenášenými daty by mohla vyústit ve změnu nastavení, které by mělo za následek fyzickou bolest, ochrnutí nebo nelegální získání osobních citlivých údajů,“ píše se ve zprávě.
Zařízení také nejsou chráněna žádným heslem, neboť v život ohrožujících situacích musí být doktor schopen implantáty ovládat a kód by záchranář v dané situaci nemusel mít k dispozici.
„Paměťové implantáty nám dávají zajímavou a reálnou šanci, jak mnohým pacientům zlepšit jejich zdravotní stav. Možnost, že budeme schopni pozměnit nebo posílit naši paměť za pomoci elektrod může znít jako sci-fi, ale zakládá se na reálných vědeckých základech a zjištěních, které máme již dnes k dispozici. Vyvinutí pomůcek vylepšujících paměť je proto pouze otázkou času. Proto je nesmírně důležité, že již v tomto raném stádiu nové technologie spolupracujeme s odborníky na pochopení a minimalizaci jejích rizik a zranitelností,“ poznamenal Laurie Pycroff, výzkumník skupiny na Oxfordské univerzitě.
Gen pro přejídání je silnější. Za chuť k jídlu může mozek |
„I když jsme doposud nezaznamenali žádný útok na neurostimulátory, díky výzkumu jsme objevili řadu zranitelností, které by mohli hackeři v budoucnu zneužít. Je proto důležité, aby odborníci ze zdravotnictví, kyberbezpečnostního průmyslu a výrobci lékařských pomůcek společně udělali maximum pro to, aby odstranili existující zranitelnosti i budoucí hrozby,“ uvedl Dmitry Galov ze společnosti Kaspersky Lab.
Vědci podle zprávy odhadují, že budou do pěti let schopni elektronicky zaznamenávat mozkové signály, jež stojí za vytvářením vzpomínek, a předpokládají, že některé vzpomínky budou moci nově vytvářet nebo je před opětovným vložením do mozku pozměnit. „Za deset let tak budou na trhu komerčně dostupné implantáty zlepšující paměť. A za zhruba 20 let bude tato technologie natolik vyspělá, že umožní rozsáhlé ovládání vzpomínek,“ doplňuje zpráva.
