V Česku trpí epilepsií na 80 000 lidí. Přispět k prevenci, diagnostice, léčbě i změně postojů veřejnosti je cílem mezinárodního dne epilepsie, k němuž se v pondělí připojí 138 zemí světa.
Podle odborníků některým pacientům léčba pomáhá a žijí bez záchvatů, nebo počty záchvatů klesnou. Záchvat může postihnout během života i zdravého člověk, u zvýšeně citlivých osob se objeví po dlouhém bdění nebo požití většího množství alkoholu. Jde tedy o poměrně rozšířený problém i s finančními dopady pro zdravotní pojišťovny. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) loni dala na léčení epilepsie u 51.000 lidí téměř 700.000 korun, 45 procent bylo za léky.
ČTĚTE TAKÉ: |
Epilepsie má mnoho různých podob, typické jsou opakující se záchvaty. Některé typy, které začínají v dětství a projevují se nočními záchvaty, vymizí i bez léčby tím, jak mozek dítěte dozrává. Na opačném pólu jsou těžké epileptické syndromy, které jsou pro mozek devastující a vedou k mentálními zaostávání a velkému poškození pacienta. Mezi těmito krajními polohami je škála 50 až 60 nemocí, z nich některé souvisejí s genetikou, jiné mohou být způsobeny úrazem, vývojovou odchylkou v mozku či infekčním onemocněním centrální nervové soustavy.
Epileptochirurgie
Pro volbu správné léčby je potřeba určit konkrétní typ epilepsie. Tři čtvrtiny onemocnění jsou snadno diagnostikovatelné a léčitelné typy, čtvrtina jsou těžké, komplikované a vzácné syndromy.
Běžné formy léčí ambulance, ty nejtěžší fakultní nemocnice. V navržených centrech by se těmto pacientům měly věnovat týmy složené z lékaře, psychologa, rehabilitační pracovnice, speciálního pedagoga, EEG laboranta, kvalifikované zdravotní sestry a sociální pracovnice. Centra by měla využívat moderních vyšetřovacích metod, jako jsou magnetická rezonance a video-EEG monitorování, dostupná by měla být i epileptochirurgie.
