Diplom si z tuzemských vysokých škol ročně odveze několik set cizinců. O jeho uznání pak rozhodne jejich země. "Ta šance tam není žádná," uvedla k možnosti odhalení plagiátu u německy psané práce Jitka Brandejsová z fakulty informatiky Masarykovy univerzity Brno, kde byl vyvinut antiplagiátorský systém Theses. Prověření Scheuerovy práce systémem Theses a Urkund také žádné shody s jinými pracemi nenašlo.
V databázi Theses jsou i cizojazyčné práce, celkem je ale do systému vloženo 15 milionů prací, které by musely překladače přeložit do němčiny, ale také třeba do angličtiny a jiných jazyků, z nichž by bylo možné opsat nějakou práci. Na takové úrovni ale podle Brandejsové zatím žádný antiplagiátorský systém nepracuje.
V systému jsou vloženy bakalářské, diplomové či doktorské práce, do prohledávacího systému lze vkládat i seminární a vědecké práce. Školy ale nemají povinnost se k databázi připojit. UK navíc upozornila, že publikace, z níž Scheuer údajně opisoval, není vědecká práce a není ani dostupná v digitální podobě. Výtisk si proto UK vyžádala k další analýze.
Uznání studia podle tamních zákonů
Počet cizinců, kteří v České republice získají diplom v cizojazyčném programu, ministerstvo školství neeviduje, statistiky si vedou jednotlivé vysoké školy. Například na Univerzitě Karlově takto loni absolvovalo přes 300 studentů, na Masarykově univerzitě 65. Toto studium je přitom placené a cizinci musejí splnit stejné podmínky jako čeští studenti. Ve své zemi pak žádají o uznání studia podle tamních zákonů, zpravidla ve spolupráci s místní univerzitou.
Výjimku tvoří právě Německo, Polsko, Maďarsko a Slovinsko, s nimiž má ČR takzvanou ekvivalenční dohodu. Znamená to, že když občan těchto zemí studuje v Česku, jeho diplom už se neprověřuje a pouze jej schválí příslušné úřady domovského státu. V Česku uznává doklady ze zahraničí ministerstvo školství.
Problematické je ale uznávání takzvaného malého doktorátu, který si na UK udělal právě Scheuer, v jiných zemích. Titul PhDr., k jehož získání musí uchazeč napsat rigorózní práci a složit zkoušku, totiž v cizině vyjma Slovenska nemají. Podle Bohumily Potočné z ministerstva školství proto tento titul v cizině uznávají třeba jako magisterské vzdělání.
Za mezinárodně uznávaný doktorský titul, v ČR označovaný jako velký doktorát, se považuje titul Ph.D. Postgraduální studium trvá obvykle tři až čtyři roky, zahrnuje především výzkum v dané oblasti a kromě státnic i sepsání a obhájení dizertace.
