130 let
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Shutterstock

Odolné odrůdy banánovníku je třeba šlechtit, tvrdí expert

Věda
  •   6:03
OLOMOUC - Vědci při zkoumání dědičné informace a šlechtění důležitých zemědělských plodin nechávají v ústraní svého bádání banánovník. Ten přitom hraje klíčovou roli při zajištění obživy značné části lidské populace.

Na sympoziu Advances in Plant Genomics for Crop Improvenment v Olomouci na to upozornil vedoucí olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR Jaroslav Doležel.

„Zatímco na obiloviny a zejména pšenici se celosvětově soustřeďuje velká pozornost, banánovník je ve výzkumu poněkud opomíjenou plodinou. Přitom ale hraje významnou roli při zajišťování výživy velké části rozvojového světa, kde trpí mnoho obyvatel nedostatkem potravy. V těchto zemích jsou právě škrobové typy banánů základní potravinou,“ uvedl Doležel.

Banány

Banánovník je podle Doležela v mnoha ohledech protipólem k pšenici, což platí i pro jeho dědičnou informaci, která je ve srovnání s pšenicí 30krát menší. Zatímco pšenice se množí semeny, pěstované odrůdy banánovníků semena nemají a množí se klonováním. Na plantážích proto mají všechny rostliny stejnou dědičnou informaci, což umožňuje rychlé šíření chorob a množení škůdců.

Chemická ošetření plantáží ale poškozují životní prostředí a pěstitelé banánů v rozvojových zemích si je často ani nemohou dovolit. Jediným řešením je proto šlechtění odolných odrůd banánovníku. Olomoucké pracoviště Ústavu experimentální botaniky k tomu podle Doležela přispívá luštěním dědičné informace hlavních pěstovaných typů banánovníku, analýzami šlechtitelských materiálů a také studiem genového bohatství pěstovaných odrůd i planých druhů.

„Naše centrum patří k zakládajícím členům světových konsorcií na čtení genomu pšenice i banánovníku a významně se podílí na těchto důležitých projektech. Proto víme, že je možné metody, které se vyvíjí u pšenice s výhodou aplikovat i u banánovníku a tím urychlit jeho šlechtění. Věřím, že výměna zkušeností celosvětově uznávaných odborníků posune celý výzkum dopředu,“ podotkl Doležel.

Čistější prase z laboratoře. Mohou genetické modifikace přispět k ochraně životního prostředí?

Sympozium Advances in Plant Genomics for Crop Improvenment pořádá v rámci výzkumného programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21 olomoucké pracoviště Ústavu experimentální botaniky, jež je součástí Centra regionu Haná pro zemědělský a biotechnologický výzkum. Na sympozium do Olomouce přijeli uznávaní zahraniční odborníci, kteří se věnují výzkumu dědičné informace pšenice a banánovníku.

Na sympoziu vystoupili řečníci z Belgie, Německa, Francie, Tanzanie, Ugandy a USA. Jedním z nejvýznamnějších hostů je odborník na výzkum DNA banánovníku - Rony Swennen z belgické Lovaně. Swennen řídí rozsáhlý mezinárodní program zaměřený na šlechtění banánovníku v Africe, který podporuje Nadace Billa a Melindy Gatesových. Na projektu se podílí i olomoucké pracoviště Ústavu experimentální botaniky.

Autor: ČTK