Vědci zadali do počítače takové hodnoty teplot, jaké mají podle předběžných odhadů panovat nad Evropou do roku 2080, a sledovali, jak se tyto zvýšené teploty projeví na vzhledu krajin v jednotlivých státech.
Zjistili, že globální oteplování ohrožuje především státy ležící okolo Středozemního moře, tedy například Itálii nebo Řecko. Zvýšené průměrné teploty přinesou tamním obyvatelům sucho a s ním i riziko nedostatku vody, riziko lesních požárů a vedrem poničené zemědělské půdy. Středozemní státy mají tradičně vysokou spotřebu vody kvůli rozvinutému turismu i zvýšené potřebě zavlažování polí. Některé starší studie odhadovaly, že pokud v této oblasti bude docházet k dalšímu zvyšování teplot, bude tu přinejmenším pětina všech obyvatel trpět problémy spojenými s nedostatkem vody.
Vedro navíc ohrožuje některé středozemní stromy, například korkovník nebo dub křemelák. “Teplotní změny nenávratně ovlivní charakter těchto míst, kulturu jejich obyvatel i zaběhnuté tradice,” tvrdí vedoucí studie Dagmar Schröterová z Postupimi. Dodává, že další ohroženou evropskou oblastí jsou Alpy, kde bude v zimě místo sněhu padat déšť, čímž se zvýší pravděpodobnost zimních a jarních záplav. V létě tak alpské regiony budou postrádat vodu, kterou je doposud “zásobovaly” zasněžené vrcholky hor.
Studie však vyzdvihuje i pozitivní dopad globálního oteplování, který uvítají farmáři v severních částech Evropy. Ti totiž díky rostoucím teplotám budou moci brzy pěstovat plodiny, které si dříve mohli dovolit sázet pouze jejich jihoevropští kolegové.
