Přesto, nebo snad právě proto, může toto tak obskurní pole bádání poskytnout neotřelý pohled na souvislost mezi rozmnožováním, sexem a evolucí.
Kachnovití (kachny, labutě a husy) jsou mezi opeřenci výjimeční – převážná většina ptáků při rozmnožování využívá pouze kloaky (orgánu, který spojuje funkce vyměšovací a rozmnožovací). Téměř zanedbatelnou výjimkou tvoří tři procenta ptačích druhů, kterým zůstal falus jako evoluční dědictví po plazích předcích.
Vzhledem k tomu, jak malý vzorek z celkového počtu ptačích druhů kachnovití představují, se vnější samčí pohlavní orgány této skupiny neobyčejně liší svým rozměrem i vzhledem. Velikost se pohybuje v rozmezí 1,25 až 40 cm. Velké genitálie představují pro samce patrně značnou zátěž. Plně se jim vyvíjí jen na dobu páření, na zbytek roku viditelné genitálie mizí.
Vědci hledali v intencích evoluční teorie výhodu, kterou by mohl delší falus poskytovat. Asi nejpřesvědčivější hypotézou byl fakt, že větší falus pomáhá samcům lépe oplodnit samice. To mělo být velmi důležité u těch druhů, kde samci v mnoha případech nevyžadují souhlas samice s oplodněním. Je tedy veliká pravděpodobnost, že na samici nalétne řada dalších samců a výhodu má ten, jehož sperma bude mít nejkratší cestu k cíli. Jiní biologové navrhovali, že prodloužení falu způsobil pozitivní výběr ze strany samic, které dávají přednost sexuálně zdatnějším samcům.
Hypotézy ale nevysvětlovaly jinou zvláštnost: proč mají faly některých ptačích druhů podivně zkroucené a spirálovité tvary. Ale v mozaice názorů a studií chyběl pohled z druhé strany, z té „ženské“. Ten případně doplnila bioložka Patricia Brennanová z univerzity v britském Sheffieldu, která výsledky své práce zveřejnila v časopise PLOS One (text je volně dostupný na www.plosone.org).
Brennanová se soustředila na otázku, jak se k problému staví samice kachen. A zjistila, že jsou rozhodně mnohem víc než pasivní nádoby. Naopak se zdá, že důvody, které samce vedly k mohutnému zbrojení, leží právě v útrobách samic.
U samic druhů, jejichž samci jsou při rozmnožování agresivní a znásilňují samice, se vyvinul rafinovaný obranný systém, který se skládá z dlouhé vagíny plné zákrutů, spirál, a dokonce i několika váčků, které představují pro samčí sperma slepé uličky.
To, že tvar kachní vagíny představuje zbraň, jasně naznačuje fakt, že je zatočena velmi podobně jako samčí falus, ovšem ve zcela opačném směru, takže znemožňuje průnik.
Zákeřnou past na mužské pohlavní buňky znají biologové už u mnoha jiných živočichů (například hmyzu, pavouků ale i některých savců), u kachen si ovšem anatomické zvláštnosti nikdo nevšiml, nebo ji alespoň nikdo nepovažoval za hodnou zaznamenání.
Pasivní obrana samic je podle všeho velmi účinná. Pozorování naznačuje, že v době páření je každá třetí kopulace mezi kachnami nevyžádaná. Ale z těchto spojení pochází jen tři procenta kachňat. Alespoň v případě těch několika málo druhů, jejichž populace s tímto záměrem někdy vědci sledovali.
Podle Brennanové kachny představují nejlepší příklad sexuálních závodů ve zbrojení mezi obratlovci. Aby zjistila, jak přesně boj pohlaví probíhá, chce postavit průhledný model kachní samice a sledovat... však víte.
